Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.
Jedete do USA? Hodně štěstí. Na hranicích vám totiž mohou zabavit notebook, zkopírovat si z něj, co je libo, a tato zkopírovaná data poskytnout prakticky komukoli.
Policistům v Británii přišlo podezřelé, že si někdo fotí poklopy od kanálů (co kdyby plánoval, že tam dá bombu!) a tak ho sebrali. 36 hodin ho drželi bez jakéhokoli kontaktu s okolím (co kdyby chtěl telefonovat kumpánům!), vzali mu vzorek DNA a pak ho bez odškodnění propustili. Podle zákona Terrorism Act of 2000 mohou ve Velká Británii takto zadržovat člověka celý měsíc.
Jeden redaktor KP.cz jel v pátek novým pražským autobusem a povšiml si pěti kamer mířících zejména na sedadla. Oficiálně jsou pro ochranu řidiče. Bohužel jsem neměl foťák; fotodokumentace se chystá při dalším setkání se s autobusem.
Vypadá to, že u žárovek to neskončí. Zakázány by měly být mimo jiné televize s obrazovkou, pračky, které neumožňují prát ve vlažné vodě, některé ledničky a spusta dalších věcí.
HADOPI (též známý jako třikrát a dost nebo digitální gilotina), zákon postihující stahování autorsky chráněného materiálu, prošel v mírně pozměněné formě dolní komorou francouzského parlamentu. HADOPI umožňuje mimo jiné odpojit uživatele a jeho rodinu po zaslání dvou varování od Internetu.
Já bych v tomto případě s
Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.