Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.
Podle výsledků čerstvé studie nemusí mít telefonování při řízení tak významné negativní dopady, jak se dosud myslelo. Výzkumníci se zaměřili hlavně na páteční večerní skokový nárůst hovorů z vozidel (způsobený poklesem ceny za volání v USA) a jeho korelaci s nehodovostí. Předpokládaný nárůst nehodovosti nebyl prokázán.
Admina Freedom Hostingu (poskytoval prostor pro stránky v anonymizační síti Tor, běžela na něm snad polovina .onion webů) sebrala policie. Současně byly hostované stránky hacknuty a byl na ně umístěn škodlivý JavaScript, který zřejmě přes díru ve Firefoxu leakoval skutečnou identitu návštěvníků někam dopryč. Nedávno byl také zveřejněn zajímavý článek popisující útoky na Tor.
Obyvatelka New Yorku byla vyšetřována policií poté, co na Internetu hledala tlakové hrnce. Společně s tím, že její manžel sháněl batohy a její syn zjišťoval informace o útoku v Bostonu, bylo toto chování detekováno jako „profil teroristy“ a rodinu přišla vyšetřovat skupina policistů z protiteroristické jednotky.
Můžete si stáhnout brožuru o tom, jak to vypadá s internetem a mobilními sítěmi v Barmě (Myanmaru). Nutno podotknout, že v Barmě momentálně probíhají pogromy.
Americký federální soudce William Pauley nevyhověl požadavku vlády, aby odložil slyšení v případu, kde ACLU napadá masivní sběr metadat, který firma Verizon provozovala ve prospěch NSA. Vláda chtěla získat více času na to, aby mohla z utajovaných materiálů vybrat, co lze před soudem zveřejnit (viz přípis).
Britský premiér Cameron plánuje ještě do konce tohoto roku spustit celostátní internetový filtr, který bude blokovat přístup k veškeré pornografii. Kdo bude chtít omezení zrušit, bude o to muset explicitně požádat.
Kryptolog Karsten Nohl oznámil, že se mu po tříletém úsilí podařilo odhalit díru v zabezpečení SIM karet (k průlomu stačí „správná“ SMS). Zhruba osmina SIM na světě je tak ohrožena například odposlechy, odesíláním Premium SMS nebo ovlivněním mobilního bankovnictví.
Tato věc zajímá „nejvyššího šéfa tajných služeb“ (DNI) Jamese Clappera. Záležitost vysvětluje Robert Litt, který ve své zprávě také ujišťuje, že tajné služby nevyužívají své schopnosti ke krádežím obchodních informací ani k represím proti občanům kteréhokoli státu.
Já bych v tomto případě s
Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.