Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.
V Německu odsoudili jednoho uživatele, který v síti podobné Toru dělal obdobu exit node. Přeposlal totiž zašifrovanou písničku (sám nemohl technicky vědět, co se v paketu skrývá).
Sohrab Ahmari se zamýšlí nad současným vývojem na amerických univerzitách. Podle něj se stávají čím dál autoritativnější, a místo aby byly kolébkou svobody projevu, stávají se jejím hrobem. Utápějí se v boji proti politicky nekorektnímu vyjadřování, údajnému sexismu, resp. obecně nekonformní mluvě.
Na serveru Novinky.cz, a patřící vydavateli deníku Právo (!), se objevil článek o tom, jak si Češi sami víceméně dobrovolně ukrajují ze svobod, které získali po pádu komunistického režimu.
Britský premiér David Cameron připravil nový předpis, který nařídí povinnou instalaci filtru pro přístup k pornografii na počítači. Při nákupu počítače nebo uzavírání smlouvy s ISP bude muset každý odpovědět, zda má děti – a pokud odpoví „ano“, bude mu do počítače nainstalován filtr blokující přístup k pornografii.
Australská vláda oznámila, že nebude zavedena povinná cenzura Internetu. Nicméně to neznamená, že by byl podobným věcem nadobro konec. Už nyní velcí ISP provádějí „dobrovolnou“ filtraci, nyní bude policie „asistovat“ i těm menším.
Článek na EFF se zabývá tématikou firem vyvíjejících a prodávajících zero-day exploity. Firma VUPEN tvrdí, že má funkční 0-day na všechny rozšířené webové prohlížeče, Word, Adobe Reader, iOS a Android; exploit na Chromium demonstrovala. Cena exploitu se pohybuje v řádu 100.000 USD.
V USA se používají elektronické přístroje umožňující volit bez použití volebních lístků. Jak se ale ukázalo, kvůli chybné kalibraci dotykového displeje zasahovala u některých přístrojů detekční oblast pro Obamu až do zobrazeného tlačítka pro Romneyho. Nancy z Topeky ve státě Kansas (jejíž manžel se s problémem setkal) se obává, že pokud si voliči problému nevšimli, mohl být jejich hlas zmanipulován, a že mohlo jít dokonce o záměr.
V Rusku vstoupil v účinnost zákon, kterým úřady mohou i bez souhlasu soudu nařizovat blokaci přístupu k určitým webům. Blokační seznam bude spravovat úřad Roskomnadzor. Podle průzkumu podporuje tuto cenzuru 62 % dotazovaných Rusů, jen 16 % s ní nesouhlasí.
Já bych v tomto případě s
Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.