Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.
Novela čínského trestního zákoníku legalizuje praxi věznění lidí bez soudu. Policie bude se souhlasem prokurátora oprávněna v poměrně široké škále případů (např. u podezřelých z ohrožování bezpečnosti státu, terorismu nebo korupce) věznit lidi, aniž by o tom informovala jejich blízké.
Australskou sněmovnou projde za široké politické podpory zákon, který kromě jiného zavádí tuhou cenzuru Internetu. Nic na tom nezměnil ani negativní postoj sněmovního výboru pro kybernetickou bezpečnost, který navrhuje nejprve opravit závažné chyby přijímaného návrhu.
Zejména křesťansky ladění europoslanci chtějí v EU prosadit omezení nakupování v neděli. „Nezužoval bych to jen na křesťanskou otázku. Jde obecně o duševní hygienu. Člověk by mohl čas trávit užitečnějšími věcmi než nakupováním. Když jsme bez nedělního nakupování vydrželi před dvaceti lety, vydrželi bychom to opět.“ (Jan Březina, KDU-ČSL)
V Kanadě se nyní schvaluje zákon, který umožní kterémukoli policistovi „za výjimečných okolností“ získávat bez soudního souhlasu v libovolném množství informace jako IP adresy, osobní údaje, telefonní čísla, IMEI apod. uživatelů telekomunikačních služeb.
Já bych v tomto případě s
Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.