Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.
Vyhledávač Google cenzuruje výsledky hledání. Nemusíte mít ani německou IP adresu, stačí použít google.de, abyste viděli filtrované výsledky. Setkáte se tak hláškou jako např. „V reakci na právní žádost zaslanou společnosti Google bylo z této stránky odstraněno 36 výsledků.“ nebo „You have selected the least restrictive filter for your results. Images not compliant with German law will still be filtered.“
V Číně chtějí sterilizovat páry, které už měly jedno dítě. Do sterilizace je ovšem mnohdy nutí – například zavřením příbuzných, pokud sterilizaci odmítnou.
Evropská unie/SESR zaplatí mladým, starým a nemajetným třetinu ceny dovolené kdekoli v Evropě. Například chudý Španěl tak může jet za 2/3 do Polska nebo starý Brit do Itálie. „Dovolená už není odměnou za celoroční dřinu, ale odměnou za celoroční dřinu ostatních.“
Krajský soud v Brně zamítl odvolání a potvrdil tak osmiměsíční podmínku za nápis na dveřích veřejných záchodků. Že by škoda přesáhla 5000 Kč, že už nešlo jenom o přestupek? Ne, nápis byl protižidovský. P. t. čtenář si nyní jistě položí otázku, zda by soud rozhodl stejně například v případě nápisů protiruských. Tak pozor na §§ 355 - 356 a 403 - 405 trestního zákoníku (Zvědavec, Novinky).
Brusel by mohl schvalovat státní rozpočty členů eurozóny. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn navrhuje, aby Evropská komise mohla rozpočet zamítnout ještě předtím, než ho schválí členský stát, píší Lidové noviny.
Britská labouristická vláda narychlo schválila tento zákon, který umožňuje zablokovat internetové servery, které „byly, jsou nebo pravděpodobně jsou užívány ve spojení s porušováním autorského práva“. Tento zákon je dalším krokem k omezení svobody internetu a v širším významu svobody slova ve Spojeném království. Zdroje: blisty.cz, guardian.co.uk, bbc.co.uk, ABC Linuxu.
Náklady na bezpečnostní opatření (která významně zasáhnou velkou část Prahy a bude se na nich podílet až 5000 policistů) související s pobytem amerického a ruského prezidenta zřejmě dosáhnou 50 milionů Kč.
Česká národní banka před rokem převedla Mezinárodnímu měnovému fondu 26 miliard korun se splatností 5 let a nyní MMF z těchto peněz půjčuje Řecku, upozorňuje Petr Mach.
Já bych v tomto případě s
Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.