Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.
Server D-FENS upozorňuje na nové trestné činy týkající se „vývozu zboží a technologií dvojího užití“, zavedené novým trestním zákoníkem jako implementace norem EU. Za nepovolený vývoz například bezešvých trubek nebo leteckých motorů hrozí až 8 let vězení.
Zítra (v pondělí 1.2.2010) bude vládě předložen návrh hlavního hygienika Michaela Víta. 200 000 lidí by mělo být povinně naočkováno prasečí chřipkou (ehm, vlastně proti prasečí chřipce). Jedná se o státní zaměstnance, lidi důležité pro chod státu, policisty, politiky, hasiče, záchranáře… Prezident Klaus ani ministryně zdravotnictví Dana Jurásková s povinným očkováním nesouhlasí a dali by raději přednost dobrovolnému.
Podle německého soudu si rodiče musí ohlídat, co jejich děti dělají na Internetu (zejména nelegální stahování softwaru a sdílení audiovizuálních děl). Soud odsoudil matku, která byla žalována za sdílení tisíce hudebních nahrávek.
Věznice Guantánamo by mohla být uzavřena v roce 2012. Zajímavější je ovšem druhá část článku – na Guantánamu je momentálně držených 192 osob, z nichž 50 je zajatých doživotně a bez možnosti stanout před soudem nebo vojenským tribunálem. Prý by jejich souzení bylo příliš nebezpečné.
Moderátoři dětského pořadu odění v neprůstřelných vestách a mající plastové vysílačky a barevné fény se stali cílem zájmu policistů. Připadali jim podezřelí, proto postupovali podle protiteroristického zákona.
Francouzská parlamentní komise doporučila zpřísnit zákaz nošení burek a dalších zahalujících oděvů, a dále také, aby každý člověk s viditelnými známkami "radikálních náboženských praktik" nedostal občanství nebo povolení k pobytu.
Provozovatelé mnoha serverů v Austrálii zorganizovali protest proti zaváděné cenzuře Internetu. Protest spočívá v zobrazení informací o cenzuře návštěvníkům při vstupu na webové stránky.
Server Wikileaks.org, zabývající se anonymním publikováním uniklých a cenzurovaných informací všeho druhu, se dostal do finančních problémů. Z celého webu funguje jen stránka pro nahrání nového dokumentu a prosba o podporu, ať už finanční nebo darováním konektivity.
Já bych v tomto případě s
Já bych v tomto případě s odsuzováním tolik nespěchal. Nejedná se o prospěchářské nebo fízlácké práskačství (které např. v Londýně tak propagují). Pokud vím, tak ta rodina nebyla z těch, které trpí nouzí nebo jsou jinak na okraji společnosti. Dcerka prostě chtěla trochu povyražení. Dovedu pochopit, že by to rodiče mohli myslet jako příkrý výchovný pohlavek. Té dceři jejich udání pravděpodobně život nezničí - nejspíš dostane podmínku a pokutu. Ale mohla by si uvědomit, že se chovala jako pořádný spratek.
Otázka je, jak velkou měrou se na její nevychovanosti podíleli ti rodiče, kteří teď spěchají s udáním jako vzorní občané... Ale každopádně zrovna v této věci nevidím tak veliké zlo jako vy.
Když jsem si v šesti letech na návštěvě u známých nepozorovaně nacpal do kapsy skleněné kuličky a doma pak otci přiznal, že mi nikdo nedovolil si je odnést, vzal mě za ruku, dovedl zpátky do bytu známých a cestou mi vysvětlil, že jim mám kuličky vrátit a omluvit se, protože to byla krádež. Pamatuji si, jak mi bylo hrozně, jak jsem otce prosil, aby kuličky odnesl sám, abychom to nechali na další den atd. Nepovolil a od té doby už jsem byl z odnášení cizích věcí vyléčený.