Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.
Firma Google uvolnila 5 milionů USD na eradikaci fotek s dětským pornem a založila fond na podporu vývoje nástrojů proti této pornografii. Cílem je mj. vytvoření sdílené databáze fingerprintů, která by se využívala k automatické detekci obrázků (a umožnila je blokovat i v dalších vyhledávacích a webhostingových službách).
Podle průzkumu Pew Research Center a The Washington Post 56 % dotazovaných Američanů podporuje program NSA na šmírování komunikace mezi lidmi. 62 % respondentů považuje za důležitější odhalování teroristických hrozeb i za cenu narušení soukromí. Ochranu soukromí upřednostňuje 34 %. Nejvíce zastánců šmírování je mezi příznivci Demokratů (v roce 2006 to byli naopak příznivci Republikánů).
Škola na Floridě skenuje duhovky žáků (bez vědomí rodičů); pak žáky bude sledovat. Má to prý pomoci bezpečnosti. Oční skeny nahrazují dříve používané karty.
Americký soudce ve Wisconsinu rozhodl, že člověk podezřelý z přechovávání dětského porna není povinen dešifrovat svá data. Podle soudce je nucené dešifrování v rozporu s Pátým dodatkem Ústavy USA, který zaručuje právo nevypovídat proti sobě samému.
V reakci na operaci zaměřenou proti Liberty Reserve zpřísňuje burza Mt. Gox (která obchoduje s virtuální měnou BitCoin) své podmínky. Operaci s reálnými měnami bude smět provést jen uživatel, který prokáže svou totožnost. Burza je již nyní vyšetřována kvůli podezření z nelicencovaných peněžních operací.
Americký federální soud odmítl obhajobu firmy Google a nařídil jí, aby poskytovala FBI údaje o uživatelích i bez soudních příkazů. FBI pro tyto účely používá tzv. národní bezpečnostní dopisy (National Security Letters).
Pokud by se přes HTTP
Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.