Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.
Nizozemská policie si vyžádala poskytnutí vzorků DNA od 8080 mužů žijících v okruhu 5 km od místa znovuotevřeného případu znásilnění a vraždy 16leté dívky z roku 1999. Cílem není identifikovat jen pachatele, nýbrž i jeho příbuzné. Nikdo prý nebude k poskytnutí nucen a policie slibuje vzorky po použití zničit.
První státní základní škola, Františky Plamínkové v Praze, zavádí školní stejnokroje. Uvažuje se o rozšíření i do dalších škol. Jeden komplet (mikina a šest polokošil) vyjde na 2000 korun, první dávku financuje město, další si rodiny budou muset kupovat sami.
Aktualne.cz píše o moderních trendech v boji se silničním pirátstvím. Zmiňuje například omezovač rychlosti, který řidiči prostě nedovolí zrychlit nad povolenou rychlost, nebo o instalování rušiček mobilních telefonů do automobilů.
Britská policie přiznala, že její systém pro sledování pohybu vozidel není plně funkční. I tak je do systému zapojeno asi 5000 kamer, jejichž umístění policie tají. Za posledních 6 let bylo v systému nashromážděno více než 7 miliard záznamů.
Britská tradice přenášet utajované dokumenty tak, aby je novináři mohli vyfotografovat, přinesla zjištění ohledně plánů na zadržení Juliana Assange. Dokument v režimu utajení „Vyhrazeno“ obsahoval mj. informaci, že „Assange musí být bezpodmínečně zadržen“. Policie následně uvedla, že se to mělo vztahovat k situaci, kdy Assange opustí ekvádorské velvyslanectví.
Jediné firmě, která směla v Norsku shromažďovat údaje o uživatelích sdílejících obsah, vypršela licence od tamního úřadu pro ochranu osobních údajů. Nová licence již udělena nebyla a firma neuspěla ani s odvoláním proti rozhodnutí úřadu. Žádný soukromý subjekt tedy nyní nesmí shromažďovat údaje o „sdílečích“.
Pokud by se přes HTTP
Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.