Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.
Evropský parlament souhlasí s tím, aby se americkým úřadům poskytovaly podrobné osobní údaje cestujících v letadlech do USA. Údaje budou po 6 měsících „depersonalizovány“, po 5 letech přesunuty do „neživé databáze“ a teprve po 15 letech plně anonymizovány.
Aktuálně píše o pozitivních vlivech pořizování záznamů z automobilů a že by to mohlo být povinné. Mimo jiné zmiňuje, že mnohé automobily již cosi jako černou skřínku mají.
Ruský fyzik využil v Kalifornii matematický důkaz fyzikálních zákonů k tomu, aby prokázal, že navzdory pocitům policisty (který stál cca 30 m od silnice a výhled měl částečně zakrytý jiným vozem) nevjel do křižovatky na červenou.
V USA se připravuje povinnost, aby všechny nové automobily při sešlápnutí brzdového pedálu vypnuly ten plynový (akcelerátor). Opatření by se nemělo vztahovat na situace, kdy je brzdový pedál sešlápnut dříve (např. při rozjezdu do kopce).
O regulaci Internetu (internetů?) píše E15. Internet nemá být žádné speciální neregulované místo a budou nastavena pravidla podobná fyzickému světu.
„Evropská unie do vlastního vzdušeného prostorou nevpouští desítky afrických a východních aerolinek, protože nesplňují bezpečnostní standardy. Stejné to může být v případě internetu. Pochybné IP adresy a domény, které nesplní pravidla, mohou být vyloučeny,“ říká Winter.
Americká NSA buduje dosud největší centrum pro sledování v zemi. Bude umístěno v Bluffdale v Utahu, bude mít rozlohu 90 000 m2 (z toho desetinu zaberou čtyři serverovny), náklady dosáhnou 2 mld. USD a elektrický příkon bude 65 MW.
Firma Carpathia Hosting nese náklady na servery, na kterých dříve běžel MegaUpload - nikdo provoz neplatí. MegaUpload chce servery opět používat kvůli lepším možnostem obhajoby, nicméně kvůli blokaci finančních prostředků je nemůže platit. Carpathia chce servery opět někomu pronajmout, ovšem EFF chce zase, aby si uživatelé mohli stáhnout svá data.
Nizozemská pirátská strana odmítla vypnout proxy server, přes který se dá přistupovat na The Pirate Bay (Ziggo, největší ISP v zemi, musí TPB blokovat). „Protipirátská“ organizace BREIN ji proto žaluje (podobně jako další provozovatele proxy serverů) o 1000 EUR denně.
Ve Velké Británii se připravuje nový režim, který bude ISP ukládat povinnost poskytovat provozní a lokalizační údaje v reálném čase. Pro skutečné odposlechy (tedy přístup k obsahu komunikace) bude sice i nadále potřeba souhlas soudu, nicméně zmíněný „omezený odposlech“ bude moci služba GCHQ používat neomezeně. Proti novému zákonu už vznikla petice.
Pokud by se přes HTTP
Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.