Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.
Švédští ISP se pokouší vyhovět zákonu o tzv. Data Retention, neboli logování aktivity uživatelů pro účely státních orgánů, pomocí VPN. Logovaná data tak budou nepoužitelná. Pokud ale uživatel chce být špehován, může si za to připlatit. Píše AbcLinuxu a Slashdot.
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) chce, aby Praha do konce června začala nabízet osobní elektronickou tramvajenku bez zpracování osobních údajů. Město by ji podle úřadu mělo vydávat za stejných finančních podmínek jako opencard, u níž lidé poskytnou svá osobní data. Píše E15.cz.
Probíhá jednání mezi ministrem kultury Jiřím Besserem (TOP 09) a písničkáři. Nelegální stahování … zachránit skomírající hudební průmysl … soudní řízení je zkráceno na několikatýdenní lhůtu … policie nemá kapacity … v poplatku za připojení k internetu by už byl zahrnutý i poplatek kolem pěti euro, který by pak dovoloval bez omezení stahovat hudbu, tolik HN.
Firma Research In Motion (RIM) se dohodla s indickými úřady, že jim umožní přístup ke zprávám (e-mail a instant messaging) posílaným pomocí přístrojů BlackBerry. Toto se však netýká služeb využívajících BlackBerry Enterprise Server, které firma klasifikuje jako „v zásadě VPN“.
Pořadatelé konference chaos communication congres zveřejnili videozáznamy – stáhnout si můžete řadu zajímavých přednášek: Running your own GSM stack on a phone; Reverse Engineering a real-world RFID payment system; Terrorists Win - Exploiting Telecommunications Data Retention?; Adventures in Mapping Afghanistan Elections; Netzmedienrecht, Lobbyismus und Korruption;
Americké ministerstvo spravedlnosti vyzvídá po Twitteru informace o lidech z WikiLeaks. Americký soud ve Virginii uvedl, že chce uživatelská jména, adresy, záznamy o připojeních, telefonní čísla a detaily o případných platbách. Mezi jiným požaduje tyto informace u zakladatele WikiLeaks Juliana Assangeho, ale také u islandské poslankyně.Novinky.cz, BoingBoing.net.
V Metru vyšel 5.1.2011 článek, který na „populární média“ překvapivě přesně popisuje útok na opencard. Pokud má oběť aplikaci z pražské knihovny a nenastavila si heslo, lze zjistit jméno, číslo OP, telefon, vypůjčené knihy a udělat rezervaci.
6.1.2011 vyšel druhý článek. Bylo přijato bezpečnostní opatření, takže musíte provést útok hrubou silou na 10000 možných kombinací. Mluvčí opencard nás dále ubezpečí, že všechno je naprosto bezpečné (až na ten přepojovací útok…). Dále je doporučeno nosit kartu ve Faradayově kleci.
Magistrát samozřejmě zvažuje právní kroky proti lidem, kteří si dovolili popis díry publikovat.
Pokud by se přes HTTP
Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.