Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.
Podle dosavadních zjištění si Telefónica O2 Czech Republic (zřejmě po vzoru někdejšího Eurotelu) zásadním způsobem "přiohýbá" internetové protokoly k obrazu svému. Aktualizace 17.2.2010: Možná je všechno jinak. Podrobnosti dále v textu.
„Francouzský parlament podlehl tlaku jistých zájmových skupin a uzákonil celoplošnou cenzuru internetu. Vláda odmítla všechny námitky opozice a pod záminkou nutnosti chránit děti zákon přijala.“
Poměrně stará zpráva (již od roku 2005, píše Bruce Schneier), ale přesto o tom mnoho občanů neví a na místě bývají nemile překvapeni. Pokud budete chtít jít v Itálii do internetové kavárny nebo se připojit třeba k hotelovému WiFi, budete se muset nejdříve prokázat pasem či občankou a vaše činnost na internetu bude sledována a párována s vaší identitou. Na nějaké „Free WiFi“ tedy můžete zapomenou (leda hackovat).
Íránské úřady zablokují přístup k poštovní službě Gmail, kterou provozuje Google. Íránští obyvatelé prý tuto službu nebudou potřebovat, protože stát brzy zprovozní službu vlastní.
Ve Francii projednávají zákon, který má posílit vnitřní bezpečnost a bezpečnost národnostních menšin. Obsahuje mj. možnost zákazu nočního vycházení dětí do 13 let bez doprovodu, rozšíření možnosti odposlechů a kamerového systému v ulicích. Proti zákonu vystupuje především socialistická opozice.
Evropský parlament chce zrušit bankovní tajemství. Má se tím dosáhnout automatické a povinné výměny informací mezi státy v EU a zamezit tím daňovým únikům.
Nigerijští policisté a vojáci zatýkali náhodně lidi a potom je na ulici popravovali vleže kulkou do zad. Tyto čistky započaly po střetech ozbrojených sil s muslimskými radikály.
Ani ne den po spuštění projektu Červené tlačítko Daniel Dočekal objevil, že se při pokusu o nahlášení stránky odesílají i kusy historie prohlédnutých stránek. Podle výrobce se jednalo o chybu a je již opravena. „Logicky se teď nabízí otázka, jaké "mechanismy ochrany" tam ještě jsou,“, tvrdí Patrick Zandl.
Pokud by se přes HTTP
Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.