sledování nepřečtených komentářů nebo stopování
vlákna se tak stává detektivní činností.
A co teprve na takovém Twitteru – původně to měly být (zřejmě) stavové
zprávy (jak se dneska mám, co dělám atd.) a dneska to spíš lidi
používají jako diskusi – jeden odpovídá druhému a je potřeba nějak
evidovat jakási vlákna (byť jsou to původně nezávislé stavové zprávy
jednotlivých uživatelů). A někdy to nefunguje – někdy se totiž zobrazuje
„in reply to“ a člověk hned vidí, na co že to byla odpověď. A někdy tam
tahle informace chybí, ale z textu příspěvku
je zřejmé, že to je odpověď na něco jiného – to aby si pak člověk
otevřel Twitter toho druhého (komu bylo odpovídáno) a projížděl jeho
příspěvky podle času a snažil se dohledat, k čemu ta odpověď patří. Asi
nemusím psát, že čtení takových „diskusí“ obvykle rovnou vzdávám.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu.
+1 :-)
nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady.
To vždycky naštve, když dám omylem obnovit, nebo kliknu na nějaký odkaz
a ztratí se mi ta informace, které příspěvky jsem četl a které ještě ne.
Firma Google uvolnila 5 milionů USD na eradikaci fotek s dětským pornem a založila fond na podporu vývoje nástrojů proti této pornografii. Cílem je mj. vytvoření sdílené databáze fingerprintů, která by se využívala k automatické detekci obrázků (a umožnila je blokovat i v dalších vyhledávacích a webhostingových službách).
Podle průzkumu Pew Research Center a The Washington Post 56 % dotazovaných Američanů podporuje program NSA na šmírování komunikace mezi lidmi. 62 % respondentů považuje za důležitější odhalování teroristických hrozeb i za cenu narušení soukromí. Ochranu soukromí upřednostňuje 34 %. Nejvíce zastánců šmírování je mezi příznivci Demokratů (v roce 2006 to byli naopak příznivci Republikánů).
Škola na Floridě skenuje duhovky žáků (bez vědomí rodičů); pak žáky bude sledovat. Má to prý pomoci bezpečnosti. Oční skeny nahrazují dříve používané karty.
Americký soudce ve Wisconsinu rozhodl, že člověk podezřelý z přechovávání dětského porna není povinen dešifrovat svá data. Podle soudce je nucené dešifrování v rozporu s Pátým dodatkem Ústavy USA, který zaručuje právo nevypovídat proti sobě samému.
V reakci na operaci zaměřenou proti Liberty Reserve zpřísňuje burza Mt. Gox (která obchoduje s virtuální měnou BitCoin) své podmínky. Operaci s reálnými měnami bude smět provést jen uživatel, který prokáže svou totožnost. Burza je již nyní vyšetřována kvůli podezření z nelicencovaných peněžních operací.
Americký federální soud odmítl obhajobu firmy Google a nařídil jí, aby poskytovala FBI údaje o uživatelích i bez soudních příkazů. FBI pro tyto účely používá tzv. národní bezpečnostní dopisy (National Security Letters).
HTTP vs. NNTP
A co teprve na takovém Twitteru – původně to měly být (zřejmě) stavové zprávy (jak se dneska mám, co dělám atd.) a dneska to spíš lidi používají jako diskusi – jeden odpovídá druhému a je potřeba nějak evidovat jakási vlákna (byť jsou to původně nezávislé stavové zprávy jednotlivých uživatelů). A někdy to nefunguje – někdy se totiž zobrazuje „in reply to“ a člověk hned vidí, na co že to byla odpověď. A někdy tam tahle informace chybí, ale z textu příspěvku je zřejmé, že to je odpověď na něco jiného – to aby si pak člověk otevřel Twitter toho druhého (komu bylo odpovídáno) a projížděl jeho příspěvky podle času a snažil se dohledat, k čemu ta odpověď patří. Asi nemusím psát, že čtení takových „diskusí“ obvykle rovnou vzdávám.
+1 :-)
To vždycky naštve, když dám omylem obnovit, nebo kliknu na nějaký odkaz a ztratí se mi ta informace, které příspěvky jsem četl a které ještě ne.