sledování nepřečtených komentářů nebo stopování
vlákna se tak stává detektivní činností.
A co teprve na takovém Twitteru – původně to měly být (zřejmě) stavové
zprávy (jak se dneska mám, co dělám atd.) a dneska to spíš lidi
používají jako diskusi – jeden odpovídá druhému a je potřeba nějak
evidovat jakási vlákna (byť jsou to původně nezávislé stavové zprávy
jednotlivých uživatelů). A někdy to nefunguje – někdy se totiž zobrazuje
„in reply to“ a člověk hned vidí, na co že to byla odpověď. A někdy tam
tahle informace chybí, ale z textu příspěvku
je zřejmé, že to je odpověď na něco jiného – to aby si pak člověk
otevřel Twitter toho druhého (komu bylo odpovídáno) a projížděl jeho
příspěvky podle času a snažil se dohledat, k čemu ta odpověď patří. Asi
nemusím psát, že čtení takových „diskusí“ obvykle rovnou vzdávám.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu.
+1 :-)
nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady.
To vždycky naštve, když dám omylem obnovit, nebo kliknu na nějaký odkaz
a ztratí se mi ta informace, které příspěvky jsem četl a které ještě ne.
Podle dosavadních zjištění si Telefónica O2 Czech Republic (zřejmě po vzoru někdejšího Eurotelu) zásadním způsobem "přiohýbá" internetové protokoly k obrazu svému. Aktualizace 17.2.2010: Možná je všechno jinak. Podrobnosti dále v textu.
„Francouzský parlament podlehl tlaku jistých zájmových skupin a uzákonil celoplošnou cenzuru internetu. Vláda odmítla všechny námitky opozice a pod záminkou nutnosti chránit děti zákon přijala.“
Poměrně stará zpráva (již od roku 2005, píše Bruce Schneier), ale přesto o tom mnoho občanů neví a na místě bývají nemile překvapeni. Pokud budete chtít jít v Itálii do internetové kavárny nebo se připojit třeba k hotelovému WiFi, budete se muset nejdříve prokázat pasem či občankou a vaše činnost na internetu bude sledována a párována s vaší identitou. Na nějaké „Free WiFi“ tedy můžete zapomenou (leda hackovat).
Íránské úřady zablokují přístup k poštovní službě Gmail, kterou provozuje Google. Íránští obyvatelé prý tuto službu nebudou potřebovat, protože stát brzy zprovozní službu vlastní.
Ve Francii projednávají zákon, který má posílit vnitřní bezpečnost a bezpečnost národnostních menšin. Obsahuje mj. možnost zákazu nočního vycházení dětí do 13 let bez doprovodu, rozšíření možnosti odposlechů a kamerového systému v ulicích. Proti zákonu vystupuje především socialistická opozice.
Evropský parlament chce zrušit bankovní tajemství. Má se tím dosáhnout automatické a povinné výměny informací mezi státy v EU a zamezit tím daňovým únikům.
Nigerijští policisté a vojáci zatýkali náhodně lidi a potom je na ulici popravovali vleže kulkou do zad. Tyto čistky započaly po střetech ozbrojených sil s muslimskými radikály.
Ani ne den po spuštění projektu Červené tlačítko Daniel Dočekal objevil, že se při pokusu o nahlášení stránky odesílají i kusy historie prohlédnutých stránek. Podle výrobce se jednalo o chybu a je již opravena. „Logicky se teď nabízí otázka, jaké "mechanismy ochrany" tam ještě jsou,“, tvrdí Patrick Zandl.
HTTP vs. NNTP
A co teprve na takovém Twitteru – původně to měly být (zřejmě) stavové zprávy (jak se dneska mám, co dělám atd.) a dneska to spíš lidi používají jako diskusi – jeden odpovídá druhému a je potřeba nějak evidovat jakási vlákna (byť jsou to původně nezávislé stavové zprávy jednotlivých uživatelů). A někdy to nefunguje – někdy se totiž zobrazuje „in reply to“ a člověk hned vidí, na co že to byla odpověď. A někdy tam tahle informace chybí, ale z textu příspěvku je zřejmé, že to je odpověď na něco jiného – to aby si pak člověk otevřel Twitter toho druhého (komu bylo odpovídáno) a projížděl jeho příspěvky podle času a snažil se dohledat, k čemu ta odpověď patří. Asi nemusím psát, že čtení takových „diskusí“ obvykle rovnou vzdávám.
+1 :-)
To vždycky naštve, když dám omylem obnovit, nebo kliknu na nějaký odkaz a ztratí se mi ta informace, které příspěvky jsem četl a které ještě ne.