Sice by šlo dát hash to query stringu. Má to ale několik dopadů: Při zaslání požadavku na server se posílá (zcela logicky) i query string a tím pádem server zná dešifrovací klíč. Také se bude pravděpodobně požadavek logovat a v logu bude tím pádem i dešifrovací klíč. Provozovatel serveru pak tedy má přístup k rozšifrovaným datům a může si je číst. A tím celá ta maškaráda okolo kolem šifrování ztrácí smysl. Tím, že je dešifrovací klíč za # se zajistí, že server jej nezná a nikdy jej nedostane přímo od browseru. Samozřejmě je možné napsat klientský Javascript tak, aby klíč posílal serveru, ale to je jiná věc. Celé je to o tom, že až někdo přijde za provozovatelem serveru, že je od tajných a myslí si, že jeho server je zneužíván k nelegálním věcem a bude požadovat data a logy, budou mu k ničemu a žádná data bez pořádného louskání tajnej nedostane. Ač mu provozovatel předá vše, co má. Je to vlastně taková ochrana tvého soukromí z vůle provozovatele služby.
Senátoři podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o cenzuře internetu, který má nabýt účinnosti 1.1.2017. Návrh kritizuje zjevné problémy jako zavádění cenzury, nejasné určení kdo, co a jak má vlastně blokovat, i praktickou nesplnitelnost zákona (např. blokaci konkrétních URL na HTTPS).
Po zákonu o vypínání internetu a zákonu o cenzuře internetu tu máme nový trhák, zákon umožňující Vojenskému zpravodajství připojit své zařízení kamkoli do sítě. V zákoně není nijak omezeno co, kam a jak se může připojovat a navíc ISP, kterému něco takového připojili, má povinnost mlčenlivosti. Kam se má ISP odvolat, pokud mu takto připojené zařízení znefunkční síť, začne dělat DDoS apod., když o tom nesmí nikomu říct? (ČPS, Seznam)
V Indii zneplatnili existující bankovky 500 a 1000 INR (v přepočtu 185 a 370 Kč, největší současné bankovky). Občané si mohou vyměnit do konce roku hotovost v poměru 1:1 s limitem 4000 INR (1500 Kč) na člověka. Pokud mají víc, banka jim to pošle na účet. Důvodem je boj s černým trhem.
Na základě zákona 223/2016 Sb. bude 28. říjen prvním dnem, kdy bude zastaven provoz např. elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kW, nemocnic s kapacitou nad 50 lůžek a muzeí, kin a divadel s více než 70 místy. (Fikce. Skoro.)
Některé tiskárny od HP byly známé svým liberálním přístupem k použitému spotřebnímu materiálu, absencí počítadel inkoustu a dalších technik DRM. Nyní ovšem u tiskáren, které mají defaultně povolený síťový update, instaluje firmware, který neoriginální cartridge odmítne.
Update: podle Rootu jde navíc ještě o logickou bombu.
V blogu na AbcLinuxu vyšel návod, jak provozovat TorBrowser bezpčeněji pomocí programů Firejail a Xephyr. Cílem je izolovat WWW prohližeč tak, aby nemohl ohrozit zbytek systému a aby nedocházelo k nežádoucím únikům dat.
Nedávný zákon o kontrolách paliva v topeništích byl nejspíš jen prvním kolečkem salámu, už se to používá jako argument pro vstoupení do domu a zadržení zbraně bez soudu, jen na základě důvodného podezření.
Městský soud v Praze vydal předběžné opatření o odstranění článku o pochybném nabízení dluhopisů firmami DRFG a 2 Crowns Capital. Bohužel jeden už stihl zaindexovat webarchiv, všechnytřijsou v Google cache a ještě k tomu to nějaký zlý člověk nahrál na pastebin.
Ano šlo ale...
Sice by šlo dát hash to query stringu. Má to ale několik dopadů: Při zaslání požadavku na server se posílá (zcela logicky) i query string a tím pádem server zná dešifrovací klíč. Také se bude pravděpodobně požadavek logovat a v logu bude tím pádem i dešifrovací klíč. Provozovatel serveru pak tedy má přístup k rozšifrovaným datům a může si je číst. A tím celá ta maškaráda okolo kolem šifrování ztrácí smysl. Tím, že je dešifrovací klíč za # se zajistí, že server jej nezná a nikdy jej nedostane přímo od browseru. Samozřejmě je možné napsat klientský Javascript tak, aby klíč posílal serveru, ale to je jiná věc. Celé je to o tom, že až někdo přijde za provozovatelem serveru, že je od tajných a myslí si, že jeho server je zneužíván k nelegálním věcem a bude požadovat data a logy, budou mu k ničemu a žádná data bez pořádného louskání tajnej nedostane. Ač mu provozovatel předá vše, co má. Je to vlastně taková ochrana tvého soukromí z vůle provozovatele služby.