V případě, kdy URL předáváš elektronicky, není problém s ní prostě předat i otisk veřejného klíče serveru na druhé straně. Takhle by šlo vygenerovat šíleně propletenou a ohromnou web of trust. Stačilo by to jenom nějak implementovat. E.g.:
<a href="https|BASE64encodedFINGERPRINT://kinderporno.cz/d/blah>Dětské porno zdarma ke stažení</a>
Vychází to z toho, že ten, kdo odkaz šíří, webu věří, resp. prvotní publikovatel odkazu to stejně musel dát do nějakého zabezpečeného média (jinak by nepomohla ani svěcená voda).
V případě papírového předání je to horší, ale řekněme, že já bych ten 20znakový řetězec klidně zkontroloval. Případně máme QR kódy.
Bylo pochopitelné, co jsem tím chtěl říct? Co si o tom myslíte?
Facebook smazal stránku určenou na podporu Bradleye Manninga, zatčeného pro vynesení tajných materiálů a jejich publikaci na WikiLeaks. Teď je stránka zpět, ale administrátoři ji nemohou upravovat.
V MF Dnes vyšel článek o knize Terorizují se sami? (Terrorizing Ourselves), ve které se rozebírá, zda Americe víc než teroristé škodí sami Američané a jejich paranoia. „Pokud Usáma šel Američanům po jejich svobodách, celkem uspěl.“
Francouzský senát jednohlasně zakázal nošení burek na ulici. Za porušení hrozí pokuta až 150 € (~4 kKč) nebo „povinné docházení na hodiny výchovy k občanství“.
Vyšetřování policistů podezřelých ze zneužívání osobních údajů, neoprávněných lustrací občanů a snahy o diskreditaci ekologa, bylo zastaveno. Telefonní odposlechy, které usvědčovaly policisty a další spolčené osoby, v tomto případě nebylo možné použít jako důkaz.
Server WikiLeaks hodlá zveřejnit tajná polní hlášení amerických vojáků z irácké války. Jejich počet bude ještě mnohem větší než v případě zpravodajství v Afghánistánu, kde šlo o 92 000 zpráv. Píší Novinky. WikiLeaks bývá čím dál častěji citován v médiích hlavního proudu a dostává se tak i do povědomí širší veřejnosti.
Na letošním tenisovém grandslamu US Open se objevila jedna novinka. Do šaten byly nainstalovány odposlechové mikrofony - zachycený zvuk slouží k tomu, aby „byli tenisté blíže svým fanouškům“. Je to další signál o tom, že soukromí nemá nárok na existenci?
Šel bych na to trošku
Šel bych na to trošku jinak.
V případě, kdy URL předáváš elektronicky, není problém s ní prostě předat i otisk veřejného klíče serveru na druhé straně. Takhle by šlo vygenerovat šíleně propletenou a ohromnou web of trust. Stačilo by to jenom nějak implementovat. E.g.:
<a href="https|BASE64encodedFINGERPRINT://kinderporno.cz/d/blah>Dětské porno zdarma ke stažení</a>Vychází to z toho, že ten, kdo odkaz šíří, webu věří, resp. prvotní publikovatel odkazu to stejně musel dát do nějakého zabezpečeného média (jinak by nepomohla ani svěcená voda).
V případě papírového předání je to horší, ale řekněme, že já bych ten 20znakový řetězec klidně zkontroloval. Případně máme QR kódy.
Bylo pochopitelné, co jsem tím chtěl říct? Co si o tom myslíte?