Jde to i bez viru. Jedna z metod jsou liposomy; mikrokapsle se strukturou podobnou bunecne membrane, ktere se s ni jsou schopny spojit a vyplivnout obsah dovnir bunky.
Mozna by sla udelat "tiskarna" na DNA. Ctverice elektricky (nebo fotony, coz nam odstrani problem s privadenim signalu k nanostrukture) ovladanych "enzymu", kazdy krmeny retezcem polynukleotidu. Kdyz jeden z nich dostane impulz, zmeni reverzibilne strukturu - odstipne nukleotid z konce retezce a prilepi ho na retezec rosouci uprostred, a oba retezce posune o krok. Nove syntetizovany retezec pak muze prochazet porem v membrane (na ktere je cela sestava ukotvena), a na tom poru muze byt jeste dalsi molekula ktera udela optickou nebo elektrickou (nebo nejakou spektralni) odezvu podle toho ktery nukleotid je vedle ni (nebo muze jit o krouzek nanotrubicek fungujicich jako STM sondy), pro kontrolu zda se pridani povedlo a zda tiskneme retezec co potrebujeme. Za membranou pak muze byt roztok s nukleotidy a enzymy pro doplneni komplementarniho retezce a namnozeni DNA na rozumne mnozstvi.
Tentyz postup (por v membrane se sondami) se da pouzit pro scannovani DNA retezcu. Takovyhle analyzator-syntezator pro genetickou informaci by mohl docela dobre fungovat pro napr. rychlou syntezu vakcin proti cerstve se objevujicim infekcim, at jiz prirozenym nebo z biozbrani (jejichz emergence je prakticky zajistena dostupnosti technologie DNA-tisku; nutny faktor pro omezeni rizika na unosnou miru je pak siroke rozsireni technologie na rychlou analyzu infekci a syntezu vakcin - rychlost sireni infekce je omezena fyzickym kontaktem, zatimco informace o povaze infekce je mozno sdilet pres komunikacni site v ramci milisekund).
V ČR se rozmáhají odposlechy mobilních telefonů, ve kterých nemá prsty policie ani další úřady. Policie prý prokazatelně ví o jednom až dvou přístrojích „Agáta“ (IMSI Catcher) na našem území, které jsou v soukromých rukou (ale neví, ve kterých).
V Austrálii se zkouší používání kamer (s dalšími technologiemi, například na rozpoznávání obličejů) na malých bezpilotních vrtulnících. V USA jdou tyto prostředky již do ostrého nasazení.
V Německu budou zítra volby a zjistilo se, že ve školách používaný filtr cenzuruje web Pirátské strany. Web je v kategorii „nelegální drogy“, protože Piráti mají v programu legalizaci marihuany.
Pirátské noviny vydaly v pondělí článek o „Bublanově zákonu“, který v roce 2008 zpřísnil zákaz zakrývání obličeje při shromáždění tak, že už není třeba, aby probíhal policejní zákrok (maskování je zakázáno obecně). Ovšem v Kanadě jsou mnohem dál.
V několika bezpečnostních konferencích se objevil text upozorňující na to, že jediná firma MarkMonitor ovládá domény Googlu, Facebooku i Applu a navíc má právo vydávat nejen k těmto doménám vlastní SSL certifikáty.
Nizozemský soud nařídil obecnou cenzuru The Pirate Bay – blokace se tedy nevztahuje jen na samotný server thepiratebay.org, ale i na reverzní proxy servery, které k němu umožňují nepřímý přístup. Píše AbcLinuxu. Cenzura TPB je nařízena i ve Velké Británii.
Britský premiér David Cameron představil plán na povinné blokování veškeré pornografie na Internetu. Blokování by se vypínalo explicitně na žádost zákazníka ISP.
4. květen je Mezinárodním dnem proti DRM (digital restrictions management). Zatímco u stahované hudby se podařilo DRM z velké části porazit a uživatelé nejsou tolik omezováni (např. si mohou nahrát zakoupenou skladbu do libovolného přehrávače), je DRM stále větším problémem v oblasti elektronických knih – uživatelé nemůžou takové knihy půjčovat kamarádům nebo je po přečtení prodat (jako by to udělali s papírovou knihou), jsou sledováni, jaké knihy čtou a někdy dochází i k mazání „závadných“ knih z čteček uživatelů bez jejich vědomí.
vkladani DNA
Jde to i bez viru. Jedna z metod jsou liposomy; mikrokapsle se strukturou podobnou bunecne membrane, ktere se s ni jsou schopny spojit a vyplivnout obsah dovnir bunky.
Metod je vice, popis viz napr. zde.
Mozna by sla udelat "tiskarna" na DNA. Ctverice elektricky (nebo fotony, coz nam odstrani problem s privadenim signalu k nanostrukture) ovladanych "enzymu", kazdy krmeny retezcem polynukleotidu. Kdyz jeden z nich dostane impulz, zmeni reverzibilne strukturu - odstipne nukleotid z konce retezce a prilepi ho na retezec rosouci uprostred, a oba retezce posune o krok. Nove syntetizovany retezec pak muze prochazet porem v membrane (na ktere je cela sestava ukotvena), a na tom poru muze byt jeste dalsi molekula ktera udela optickou nebo elektrickou (nebo nejakou spektralni) odezvu podle toho ktery nukleotid je vedle ni (nebo muze jit o krouzek nanotrubicek fungujicich jako STM sondy), pro kontrolu zda se pridani povedlo a zda tiskneme retezec co potrebujeme. Za membranou pak muze byt roztok s nukleotidy a enzymy pro doplneni komplementarniho retezce a namnozeni DNA na rozumne mnozstvi.
Tentyz postup (por v membrane se sondami) se da pouzit pro scannovani DNA retezcu. Takovyhle analyzator-syntezator pro genetickou informaci by mohl docela dobre fungovat pro napr. rychlou syntezu vakcin proti cerstve se objevujicim infekcim, at jiz prirozenym nebo z biozbrani (jejichz emergence je prakticky zajistena dostupnosti technologie DNA-tisku; nutny faktor pro omezeni rizika na unosnou miru je pak siroke rozsireni technologie na rychlou analyzu infekci a syntezu vakcin - rychlost sireni infekce je omezena fyzickym kontaktem, zatimco informace o povaze infekce je mozno sdilet pres komunikacni site v ramci milisekund).