Jde to i bez viru. Jedna z metod jsou liposomy; mikrokapsle se strukturou podobnou bunecne membrane, ktere se s ni jsou schopny spojit a vyplivnout obsah dovnir bunky.
Mozna by sla udelat "tiskarna" na DNA. Ctverice elektricky (nebo fotony, coz nam odstrani problem s privadenim signalu k nanostrukture) ovladanych "enzymu", kazdy krmeny retezcem polynukleotidu. Kdyz jeden z nich dostane impulz, zmeni reverzibilne strukturu - odstipne nukleotid z konce retezce a prilepi ho na retezec rosouci uprostred, a oba retezce posune o krok. Nove syntetizovany retezec pak muze prochazet porem v membrane (na ktere je cela sestava ukotvena), a na tom poru muze byt jeste dalsi molekula ktera udela optickou nebo elektrickou (nebo nejakou spektralni) odezvu podle toho ktery nukleotid je vedle ni (nebo muze jit o krouzek nanotrubicek fungujicich jako STM sondy), pro kontrolu zda se pridani povedlo a zda tiskneme retezec co potrebujeme. Za membranou pak muze byt roztok s nukleotidy a enzymy pro doplneni komplementarniho retezce a namnozeni DNA na rozumne mnozstvi.
Tentyz postup (por v membrane se sondami) se da pouzit pro scannovani DNA retezcu. Takovyhle analyzator-syntezator pro genetickou informaci by mohl docela dobre fungovat pro napr. rychlou syntezu vakcin proti cerstve se objevujicim infekcim, at jiz prirozenym nebo z biozbrani (jejichz emergence je prakticky zajistena dostupnosti technologie DNA-tisku; nutny faktor pro omezeni rizika na unosnou miru je pak siroke rozsireni technologie na rychlou analyzu infekci a syntezu vakcin - rychlost sireni infekce je omezena fyzickym kontaktem, zatimco informace o povaze infekce je mozno sdilet pres komunikacni site v ramci milisekund).
Podle rozhovoru na Aktuálně připravuje firma Saab Velkého bratra pro pražské metro. Systém bude např. rozpoznávat obličeje a logovat trasu cestujícího. „Až bude systém hotov, automaticky dispečerovi nahlásí divné chování. Dá se totiž naprogramovat, jak se standardní cestující chová.“
Chytří lidé objevili způsob, jak číst a zapisovat do tzv. Plzeňské karty. Stačí k tomu smartphone se Symbianem a NFC. Například jízdné pro plzeňskou MHD je v kartě uloženo bez jakéhokoli zabezpečení, podepsání atd. a lze jím tak snadno manipulovat.
Třetí kolo soudu s Vladimírem Stworou, který je popotahován za publikaci cizího článku zpochybňujícího např. počet obětí holocaustu, proběhne 5.5.2011 ve 12:30 u Okresního soudu pro Praha Západ.
Žádné chytré mobily ani iPady v okruhu několika set metrů od stadionů – to požaduje návrh zákona pro Letní olympijské hry 2012 v Londýně. Na pozoru by se měli mít i internetoví inzerenti, kteří můžou tento zákon porušit nevědomky. Zákon údajně nemá sloužit ke kriminalizaci občanů, ale k omezení společností, které by chtěly mobily a tablety použít k reklamě (za kterou nezaplatily).
Trochu starší článek na H Security popisuje disk s hardwarovým „šifrováním“, které se ukázalo být prostým XORem s 512B klíčem. Ponaučení? Nevěřte uzavřeným šifrovacím technologiím, pokud k tomu nemáte opravdu dobrý důvod…
„Do dotazníku si každý může napsat, co chce, nikdo to neověřuje. Není záruka pravdivosti údajů. Do sčítání by měly vstoupit další státní orgány, třeba policie, která by měla mít možnost vejít do domů a zjistit tam skutečné poměry,“ říká poslanec ČSSD Stanislav Křeček a komentuje František Matějka.
Francouzská vláda navrhuje, aby poskytovatelé internetových služeb museli vydávat úřadům na požádání veškeré osobní údaje uživatelů, a to včetně přihlašovacích hesel.
Autor známého komiksu xkcd, Randall Munroe, byl během návštěvy letošního pražského meetingu IETF zadržen českou policií. Publikací xkcd 29 se měl totiž dopustit trestného činu Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, za který mu hrozí až tři roky vězení. Za stejný čin je stíhán také například Vladimír Stwora, jehož případ od začátku sledujeme.
Projekt Tor, který slouží k ochraně soukromí uživatelů Internetu, byl letos oceněn na Free Software Awards 2010 – získal Cenu za společenský přínos.
Píše Root.cz.
vkladani DNA
Jde to i bez viru. Jedna z metod jsou liposomy; mikrokapsle se strukturou podobnou bunecne membrane, ktere se s ni jsou schopny spojit a vyplivnout obsah dovnir bunky.
Metod je vice, popis viz napr. zde.
Mozna by sla udelat "tiskarna" na DNA. Ctverice elektricky (nebo fotony, coz nam odstrani problem s privadenim signalu k nanostrukture) ovladanych "enzymu", kazdy krmeny retezcem polynukleotidu. Kdyz jeden z nich dostane impulz, zmeni reverzibilne strukturu - odstipne nukleotid z konce retezce a prilepi ho na retezec rosouci uprostred, a oba retezce posune o krok. Nove syntetizovany retezec pak muze prochazet porem v membrane (na ktere je cela sestava ukotvena), a na tom poru muze byt jeste dalsi molekula ktera udela optickou nebo elektrickou (nebo nejakou spektralni) odezvu podle toho ktery nukleotid je vedle ni (nebo muze jit o krouzek nanotrubicek fungujicich jako STM sondy), pro kontrolu zda se pridani povedlo a zda tiskneme retezec co potrebujeme. Za membranou pak muze byt roztok s nukleotidy a enzymy pro doplneni komplementarniho retezce a namnozeni DNA na rozumne mnozstvi.
Tentyz postup (por v membrane se sondami) se da pouzit pro scannovani DNA retezcu. Takovyhle analyzator-syntezator pro genetickou informaci by mohl docela dobre fungovat pro napr. rychlou syntezu vakcin proti cerstve se objevujicim infekcim, at jiz prirozenym nebo z biozbrani (jejichz emergence je prakticky zajistena dostupnosti technologie DNA-tisku; nutny faktor pro omezeni rizika na unosnou miru je pak siroke rozsireni technologie na rychlou analyzu infekci a syntezu vakcin - rychlost sireni infekce je omezena fyzickym kontaktem, zatimco informace o povaze infekce je mozno sdilet pres komunikacni site v ramci milisekund).