Jde to i bez viru. Jedna z metod jsou liposomy; mikrokapsle se strukturou podobnou bunecne membrane, ktere se s ni jsou schopny spojit a vyplivnout obsah dovnir bunky.
Mozna by sla udelat "tiskarna" na DNA. Ctverice elektricky (nebo fotony, coz nam odstrani problem s privadenim signalu k nanostrukture) ovladanych "enzymu", kazdy krmeny retezcem polynukleotidu. Kdyz jeden z nich dostane impulz, zmeni reverzibilne strukturu - odstipne nukleotid z konce retezce a prilepi ho na retezec rosouci uprostred, a oba retezce posune o krok. Nove syntetizovany retezec pak muze prochazet porem v membrane (na ktere je cela sestava ukotvena), a na tom poru muze byt jeste dalsi molekula ktera udela optickou nebo elektrickou (nebo nejakou spektralni) odezvu podle toho ktery nukleotid je vedle ni (nebo muze jit o krouzek nanotrubicek fungujicich jako STM sondy), pro kontrolu zda se pridani povedlo a zda tiskneme retezec co potrebujeme. Za membranou pak muze byt roztok s nukleotidy a enzymy pro doplneni komplementarniho retezce a namnozeni DNA na rozumne mnozstvi.
Tentyz postup (por v membrane se sondami) se da pouzit pro scannovani DNA retezcu. Takovyhle analyzator-syntezator pro genetickou informaci by mohl docela dobre fungovat pro napr. rychlou syntezu vakcin proti cerstve se objevujicim infekcim, at jiz prirozenym nebo z biozbrani (jejichz emergence je prakticky zajistena dostupnosti technologie DNA-tisku; nutny faktor pro omezeni rizika na unosnou miru je pak siroke rozsireni technologie na rychlou analyzu infekci a syntezu vakcin - rychlost sireni infekce je omezena fyzickym kontaktem, zatimco informace o povaze infekce je mozno sdilet pres komunikacni site v ramci milisekund).
V Indii začíná sčítání lidu kombinované se zaevidováním všech obyvatel (včetně fotografií a otisků prstů) a vydáním občanských průkazů. Celá operace má stát 60 mld. rupií (víc než 25 mld. Kč).
Pracovník firmy HumboldTec (provozující populární český Jabber server), který si nepřál být jmenován, nám do redakce přeposlal korespondenci s Radou EU pro životní prostředí. Ta považuje za nepřípustné používat pro propagaci symbol žárovky a požaduje změnu loga projektu Jabber a odstranění všech fotografií žárovek z grafiky serveru jabbim.cz. Oficiální oznámení změny je plánováno na příští týden. Zatím se můžete podívat na návrh nového loga.
Podle Evropského soudního dvora neporušila společnost Google zákony o ochranných známkách, když v systému AdWords umožnila zobrazování cizí inzerce podle ochranných známek firmy Louis Vuitton a dalších výrobců. Rozhodnutí je důležité pro další posuzování odpovědnosti provozovatelů za obsah vkládaný uživateli.
Policie ve Velké Británii požaduje po internetových kavárnách, aby sledovaly, co jejich zákazníci na internetu dělají. Důvodem je překvapivě boj proti terorismu. Podle Metropolitní policie několik usvědčených teroristů používalo internetové kavárny k plánování svých útoků. Opatření se týká i provozovatelů veřejných Wi-Fi hotspotů.
Australská vládní „Klasifikační rada“ zakázala ve filmech pro dospělé malá prsa a ženskou ejakulaci. Píše Sydney Morning Herald (v češtině informoval server Sexus.cz). Údajný důvod pro zákaz: „tato díla by mohla být považována za dětskou pornografii, i přesto že existuje potvrzení, že aktéři jsou starší 18 let“.
Pořad České televize Máte slovo, vysílaný 25.3.2010, byl zaměřen na téma "Nebezpečí Internetu". Kdo pořad neviděl, má možnost ho shlédnout v archivu ČT.
V Austrálii projednávají a připomínkují návrh na povinnou vládní cenzuru Internetu. „Chtějí tak prý lépe bojovat s šířením pornografie a dalšího nežádoucího materiálu.“ Povšimněte si, že „pornografie“ už nemá přívlastek „dětská“…
Podle čerstvé studie jsou děti na britských školách intenzivně sledovány kamerami. Drtivá většina středních škol má více než 20 kamer na chodbách, hřištích a některé dokonce i na toaletách. Podle autorky studie je míra sledování srovnatelná s mezinárodními letišti a věznicemi.
vkladani DNA
Jde to i bez viru. Jedna z metod jsou liposomy; mikrokapsle se strukturou podobnou bunecne membrane, ktere se s ni jsou schopny spojit a vyplivnout obsah dovnir bunky.
Metod je vice, popis viz napr. zde.
Mozna by sla udelat "tiskarna" na DNA. Ctverice elektricky (nebo fotony, coz nam odstrani problem s privadenim signalu k nanostrukture) ovladanych "enzymu", kazdy krmeny retezcem polynukleotidu. Kdyz jeden z nich dostane impulz, zmeni reverzibilne strukturu - odstipne nukleotid z konce retezce a prilepi ho na retezec rosouci uprostred, a oba retezce posune o krok. Nove syntetizovany retezec pak muze prochazet porem v membrane (na ktere je cela sestava ukotvena), a na tom poru muze byt jeste dalsi molekula ktera udela optickou nebo elektrickou (nebo nejakou spektralni) odezvu podle toho ktery nukleotid je vedle ni (nebo muze jit o krouzek nanotrubicek fungujicich jako STM sondy), pro kontrolu zda se pridani povedlo a zda tiskneme retezec co potrebujeme. Za membranou pak muze byt roztok s nukleotidy a enzymy pro doplneni komplementarniho retezce a namnozeni DNA na rozumne mnozstvi.
Tentyz postup (por v membrane se sondami) se da pouzit pro scannovani DNA retezcu. Takovyhle analyzator-syntezator pro genetickou informaci by mohl docela dobre fungovat pro napr. rychlou syntezu vakcin proti cerstve se objevujicim infekcim, at jiz prirozenym nebo z biozbrani (jejichz emergence je prakticky zajistena dostupnosti technologie DNA-tisku; nutny faktor pro omezeni rizika na unosnou miru je pak siroke rozsireni technologie na rychlou analyzu infekci a syntezu vakcin - rychlost sireni infekce je omezena fyzickym kontaktem, zatimco informace o povaze infekce je mozno sdilet pres komunikacni site v ramci milisekund).