Tak zrovna bezpečný počítač v FPGA bych teda nerad. Už například to, že na Place & Route algoritmech výrobce sedí a pokud vůbec, tak je distribuuje jen společnostem velkých jmen jako třeba NASA nebo USAF. Stejně tak sedí na samotné struktuře čipů, takže ani napsat vlastní Place & Route algoritmus není pořádně možné (podle všeho na staré čipy to někdo reverznul, ale takový člověk se vystavuje dost velkému postihu). Si vzpomínám, že jeden projekt, kdy jsem měl zprovoznit usb webkameru, tak výrobcem dodávaná lite verze usb řadiče měla v sobě časovač, kterej po čase (cca půl dne) ten řadič zablokoval. Zdrojáky řadiče samozřejmě šifrované a v EULA zákaz trasování programů výrobce.
Bohužel na výběr moc není. Prakticky pouze jeden nebo dva výrobci maj čipy takových kapacit, aby je bylo možné použít na počítač (tedy něco na čem pojede aspoň textový editor v GUI :-D). Existují i další, některý maj i téměř kompletní popis logiky, ale ty jsou fakt malý (říká se ATMEL, ale při zběžné prohlídce, jsem ty dokumenty nenašel).
Jinak bezbackdoorový systém na FPGA by musel být napsaný kompletně uživatelem (protože backdoor může být klidně i v řadiči UARTu od výrobce v zašifrovaném zdrojáku) a být sestavený vlastním softwarem (syntetizátor může teoreticky přidat vlastní hw). Odfrézovaní 28nm čipu bude vidět jen pod elektronovým mikroskopem a bude tě stát tak $1000 per čip. Hledání v miliardě tranzistorů pak bude docela zajímavý :-D.
Přestože policie dosud popírala, že by se mýtné brány s kamerami využívaly k jiným účelům, než je kontrola placení mýtného, skutečnost je zřejmě jiná. Pro účely zatčení hledaného Tomáše Pitra byly pravděpodobně použity právě kamery na mýtných branách, stejně jako řada jiných prostředků (přičemž některé z nich mohly být už za hranou zákona).
Článek na csoonline.com popisuje pět způsobů, kterými se zaměstnanci mohou dostat ke stránkám, které jim zcenzurovalo firemní IT. Článek poslouží jako inspirace jak pracovníkům, toužícím po informacích a zábavě, tak jejich zaměstnavatelům, kteří jim v tom chtějí zabránit.
České firmy podceňují počítačovou bezpečnost a odcizit data je jim mnohdy snadné. Obezřetnost je tedy na místě, když jakékoli firmě svěřujete své osobní údaje – i když je sami úmyslně nemusí zneužít, mohou si je nechat ukrást. Navíc přes než 85 % uživatelů používá stejné heslo pro vstup do nejrůznějších aplikací – např. do Facebooku i do firemní sítě. Píše systemonline.cz.
Francie v rámci HADOPI plánuje státní spyware. Ten má zaznamenávat, kterou aplikaci kdy uživatel spustil, jaký soubor stáhl a další podobné informace. Aplikace by prý měla jít vypnout, každé své vypnutí ovšem také zaznamená.
Vláda diskutuje o tzv. rezervách povodňové solidarity. Jedná se o speciální fond, do kterého bude každý přispívat zhruba 100 Kč měsíčně. Peníze z fondu budou použity na opravu škod po budoucích povodních. Je to tedy takový hybrid mezi státním pojištěním proti povodním, které budou platit i lidí žijící na kopci, a fixní „daní“. Zda bude založen i fond na požáry, vichřice a jiné živelní katastrofy není zatím známo.
WHO vyhlásila oficiální konec pandemie prasečí chřipky. Prasečí chřipka si za dobu svého působení vyžádala 18 449 obětí (na běžnou sezónní chřipku zemře každý rok 250 000 - 500 000 lidí). ČR objednala milion vakcín; 70 000 aplikovala, 300 000 si vzal výrobce zpět a 600 000 nám zbylo.
Na serveru NWOO vzniká návrh petice proti cenzuře v České televizi, která má údajně zamlčovat pravdu o 11. září 2001. V komentářích se můžete vyjádřit a poslat svoje návrhy a připomínky.
Na poslední stránce dnešní MF Dnes vyšel článek o Australanovi Julianu Assange zakladateli serveru WikiLeaks, který přinesl veřejnosti řadu tajných dokumentů. Článek naleznete i na serveru Technet.
Výrobce chytrých telefonů značky BlackBerry má problém – tyto přístroje mezi sebou komunikují šifrovanými zprávami, což státním orgánům znemožňuje odposlouchávání. Některé státy proto začínají zakazovat provoz těchto telefonů. Informovalo AbcLinuxu s odkazem na
Tak zrovna bezpečný počítač v
Tak zrovna bezpečný počítač v FPGA bych teda nerad. Už například to, že na Place & Route algoritmech výrobce sedí a pokud vůbec, tak je distribuuje jen společnostem velkých jmen jako třeba NASA nebo USAF. Stejně tak sedí na samotné struktuře čipů, takže ani napsat vlastní Place & Route algoritmus není pořádně možné (podle všeho na staré čipy to někdo reverznul, ale takový člověk se vystavuje dost velkému postihu). Si vzpomínám, že jeden projekt, kdy jsem měl zprovoznit usb webkameru, tak výrobcem dodávaná lite verze usb řadiče měla v sobě časovač, kterej po čase (cca půl dne) ten řadič zablokoval. Zdrojáky řadiče samozřejmě šifrované a v EULA zákaz trasování programů výrobce.
Bohužel na výběr moc není. Prakticky pouze jeden nebo dva výrobci maj čipy takových kapacit, aby je bylo možné použít na počítač (tedy něco na čem pojede aspoň textový editor v GUI :-D). Existují i další, některý maj i téměř kompletní popis logiky, ale ty jsou fakt malý (říká se ATMEL, ale při zběžné prohlídce, jsem ty dokumenty nenašel).
Jinak bezbackdoorový systém na FPGA by musel být napsaný kompletně uživatelem (protože backdoor může být klidně i v řadiči UARTu od výrobce v zašifrovaném zdrojáku) a být sestavený vlastním softwarem (syntetizátor může teoreticky přidat vlastní hw). Odfrézovaní 28nm čipu bude vidět jen pod elektronovým mikroskopem a bude tě stát tak $1000 per čip. Hledání v miliardě tranzistorů pak bude docela zajímavý :-D.