Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?
Snowden leaknul a Bruce Schneier komentuje: NSA nutí výrobce softwaru přidávat backdoory, které lze potom vysvětlit jako chyba (1, 2, 3… netvrdím, že jde o konkrétní případy podstrčeného backdooru, jen pro ilustraci) a taky
Na webech některých britských firem (příklad) můžete nalézt logo, kterým se firmy chlubí spoluprací s Metropolitní policií – jedná se zřejmě o předávání informací o tom, kdo si co v daném obchodě koupil. Motto Metropolitní policie zní „Total Policing“ – tedy totální kontrola či absolutní dohled.
Pastafarián v americkém Texasu vyhrál svoji bitvu s úřady a na fotografii na řidičském průkazu může mít cedník na hlavě. Článek zmiňuje i Lukáše Nového, který s takovou fotografií na brněnském magistrátu uspěl, ale následně se proti ní postavilo ministerstvo vnitra.
Ladara Levisona, provozovatele nedávno skončivší e-mailové služby Lavabit, pronásledují právníci americké vlády. Nesmí k tomu ale sdělovat žádné podrobnosti, protože by tím spáchal trestný čin.
I když si povypínáte v prohlížeči cookies, JavaScript, Local Storage a další podobné věci, stále jste poměrně dobře sledovatelní. Pro účely efektivního cachování obsahu se totiž používá tzv. ETag, umožňující jeho jednoznačnou identifikaci. A i ten lze využít ke sledování velmi podobně jako třeba cookies.
Podle deníku Independent, který čerpal ze Snowdenových materiálů, má Velká Británie v některém ze středovýchodních států tajnou základnu pro odposlech internetových dat. Data sbírá agentura GCHQ, která je následně poskytuje i americké NSA.
Bývalý americký voják Bradley Manning byl odsouzen na 35 let do vězení. Od celkové výše bude odečten čas strávený ve vazbě plus 112 dní za špatné podmínky na začátku vazby. Za vynesení tajných informací obžaloba žádala šedesátiletý trest. Rozsudek bude přezkoumán vojenským kriminálním odvolacím soudem, může ho přezkoumat také velitel vojenského okrsku.
Zákon o bezpečnosti vládních komunikací (GCSB) úspěšně prošel třetím čtením v novozélandském parlamentu. Přestože byl deklarován jako zvýšení dohledu nad tajnými službami, kritici o zákonu hovoří jako o omezení svobody projevu a ochrany soukromí, a to zejména usnadněním sledování komunikace.
No a?
Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?