Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?
Vláda podpořila ministerský návrh zákona o prekursorech drog. Nově upravuje nakládání s látkami, které budou (nově jen vládním nařízením, oproti dosavadnímu uvádění v zákoně) považovány za prekursory drog a tzv. výchozí a pomocné látky. Omezit přístup se nově plánuje zejména k červenému fosforu, gama-butyrolaktonu a 1,4-butandiolu.
Nový britský tiskový zákon může vystavit bloggery a provozovatele webů vysokým pokutám, které dostanou, pokud se nezaregistrují u tiskového regulátora. Podle zákona budou pod regulaci spadat weby, které mají "redakční charakter" (tj. někdo zodpovídá za publikování), kromě vědeckých, studentských a neziskových komunitních médií.
Ačkoli se může zdát, že solární energie má v EU zelenou, týká se to jen solárních panelů od „těch správných výrobců“. Pokud si objednáte panely např. z Číny, může vám EU dodatečně vyměřit clo (tzv. retroaktivní). Pokud se tak stane, musíte do 7 dnů uhradit „celní dluh“. Aby tento penězovod mohl fungovat, jsou obchodníci nuceni nahlašovat Celní správě, komu zboží prodali a uvádět i přesné údaje o zboží – modely a výrobní čísla. O problému informují jednotliví prodejci, např.
Soudkyně Susan Illston zakázala americké vládě používat tzv. „národní bezpečnostní dopisy“, kterými bezpečnostní složky získávaly informace od různých subjektů a které téměř vždy (cca 97 % ze zhruba 200 000 dopisů) obsahovaly uložení široké povinnosti mlčenlivosti. Podle soudkyně jde o nepřípustný zásah do svobody projevu. Účinnost rozsudku byla odložena o 90 dní, vláda se proti němu může odvolat.
Soudce v americkém Ohiu nařídil obci Elmwood Place zastavit používání kamer pro záznam řidičů překračujících povolenou rychlost. Počet zachycených přestupků za první měsíc provozu třikrát převýšil počet obyvatel obce. Podle soudce toto využívání kamer porušuje ústavní právo na spravedlivý proces.
Od vývojáře Indie hry Unknown Worlds si někdo koupil spoustu licencí pomocí kradených kreditek. Na poplatcích za následný chargeback prodělal 30000 dolarů.
Evropský parlament bude hlasovat o Zprávě o eliminaci genderových stereotypů. Pirátský poslanec Christian Engström upozornil na to, že zpráva vyzývá ke konkrétním krokům navazujícím na rezoluci z roku 1997, která navrhuje mj. zakázat všechny formy pornografie ve sdělovacích prostředcích. Podle této rezoluce mají být zapojeni do akce i všichni poskytovatelé internetového připojení.
No a?
Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?