Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?
V ČR se rozmáhají odposlechy mobilních telefonů, ve kterých nemá prsty policie ani další úřady. Policie prý prokazatelně ví o jednom až dvou přístrojích „Agáta“ (IMSI Catcher) na našem území, které jsou v soukromých rukou (ale neví, ve kterých).
V Austrálii se zkouší používání kamer (s dalšími technologiemi, například na rozpoznávání obličejů) na malých bezpilotních vrtulnících. V USA jdou tyto prostředky již do ostrého nasazení.
V Německu budou zítra volby a zjistilo se, že ve školách používaný filtr cenzuruje web Pirátské strany. Web je v kategorii „nelegální drogy“, protože Piráti mají v programu legalizaci marihuany.
Pirátské noviny vydaly v pondělí článek o „Bublanově zákonu“, který v roce 2008 zpřísnil zákaz zakrývání obličeje při shromáždění tak, že už není třeba, aby probíhal policejní zákrok (maskování je zakázáno obecně). Ovšem v Kanadě jsou mnohem dál.
V několika bezpečnostních konferencích se objevil text upozorňující na to, že jediná firma MarkMonitor ovládá domény Googlu, Facebooku i Applu a navíc má právo vydávat nejen k těmto doménám vlastní SSL certifikáty.
Nizozemský soud nařídil obecnou cenzuru The Pirate Bay – blokace se tedy nevztahuje jen na samotný server thepiratebay.org, ale i na reverzní proxy servery, které k němu umožňují nepřímý přístup. Píše AbcLinuxu. Cenzura TPB je nařízena i ve Velké Británii.
Britský premiér David Cameron představil plán na povinné blokování veškeré pornografie na Internetu. Blokování by se vypínalo explicitně na žádost zákazníka ISP.
4. květen je Mezinárodním dnem proti DRM (digital restrictions management). Zatímco u stahované hudby se podařilo DRM z velké části porazit a uživatelé nejsou tolik omezováni (např. si mohou nahrát zakoupenou skladbu do libovolného přehrávače), je DRM stále větším problémem v oblasti elektronických knih – uživatelé nemůžou takové knihy půjčovat kamarádům nebo je po přečtení prodat (jako by to udělali s papírovou knihou), jsou sledováni, jaké knihy čtou a někdy dochází i k mazání „závadných“ knih z čteček uživatelů bez jejich vědomí.
No a?
Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?