Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?
Komunistická strana Číny v Tibetu pod záminkou boje s terorismem začíná přísně kontrolovat přístup k tak - z našeho pohledu - nevinným zařízením jakým jsou běžné kopírky. Nově musí každý, kdo by nějaký takový stroj chtěl použít, prokázat svou identitu a kopírované dokumenty se archivují. Obzvláště pokud jde o text v Tibetštině, může se stát, že nebude možné pořídit jeho kopii bez souhlasu policie.
V tomto kontextu dostává v Tibetu slovní spojení "nelegální kopie" zcela nový význam.
Na serveru AbcLinuxu vyšly další rozhovory se zástupci politických stran – tentokrát ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Odpovědi všech tří stran k dohodě ACTA jsou více méně potěšující – nicméně jde o to, aby nezůstalo jen u slov…
Na serveru AbcLinuxu vyšel první ze série rozhovorů se zástupci politických stran. Dnes s Českou pirátskou stranou. Postupně se ke slovu dostanou i další strany. Jednou z kladených otázek je i tajně projednávaná dohoda ACTA.
Na webu D-FENS se dozvíte, že Svobodní jsou ostře proti cenzuře a podobným věcem, nebo že ODS má cenzuru Internetu dokonce ve svém volebním programu. Redakce webů Linuxexpres a Deep in IT obeslaly různé politické strany dotazy, jak se staví k cenzuře Internetu, autorskému právu atd. Odpovědi si můžete prohlédnout v rozsáhlých článcích.
Nový zákon (implementaci směrnice „o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání“ Evropské komise) podrobně rozebírá článek na DigiZone. Provozovatelé, kteří na internetových AV službách vydělávají, se musí registrovat u RRTV a ta je pak bude namátkově kontrolovat – například jestli věnují 10 % vysílacího času nebo 1 % zisku evropské tvorbě či zda vedou archiv odvysílaného materiálu za poslední měsíc. V zákoně je rovněž povinnost opatřovat všechny pořady titulky pro neslyšící. Ta začne platit 1. ledna 2011, ale pravděpodobně bude do té doby upřesněna nějakou vyhláškou.
Stejně jako Vodafone a Telefónica O2začal už i T-Mobile cenzurovat svým zákazníkům Internet. V Česku ani na Slovensku tak už neexistuje žádný GSM operátor, který by necenzuroval.
V Belgii chtějí zakázat zahalování obličeje na veřejnosti. Opatření mířené hlavně proti zvykům muslimských žen již hladce prošlo dolní komorou parlamentu (pro: 136, zdrželi: 2, proti: 0), teď ho ještě má schválit senát.
No a?
Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?