„Dostali jsme rozkaz, zlikvidovat diverzanta z Austrálie. Muže s brašnou na notebook na zádech. Zaujali jsme pozice za rohem u ekvádorský ambasády a skryli jsme se za popelnice. To mohlo bejt tak kolem půl třetí. Z ambasády vychází muž s brašnou na notebook na zádech.“
(ratatatatatata...)
„Jistě. Byl to whistleblower. A nejspíš sexuální agresor. A s takovými se musí jednat bez milosti. To není jako strčit flešku do počítače, děti...“
„Jen co dozněly výstřely, dveře ambasády se znovu otevřely. A vyšel z nich ... muž s brašnou na notebook! Rozkaz, ten zněl jasně: nesmí projít za žádnou cenu!“
(ratatatatatata...)
„Nebyl čas, lámat si hlavu, kdo je kdo.“
„Chceš říct, soudruhu kapitáne...“
„Njo, dvě dávky...“
(Kontrolní otázka: Koho to vlastně zastřelili? Nápověda: Pošťák to nebyl.)
Praha 1 plánuje instalovat kamery s mikrofony. Ty by prý měly detekovat například rušení nočního klidu, ale ne běžný hovor. Na druhou stranu uvažuje se i o senzorech, které „zachytí zvuk spreje a spustí poplach“.
Řeší se návrh, že by měl být trestný i pokus dostat se k dětské pornografii + nějaké další změny. Na výběr máte ze zpackané (Kdo se účastní pornografického představení nebo jiného vystoupení, ve kterém účinkuje dítě, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.) a rozumnější implementace.
Ústavní soud se zabýval případem „pochybovače“ Stwory, který byl podmíněně odsouzen za publikaci článku Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta. Soud shledal, že odsouzení bylo v pořádku.
Nejvyšší soud dovodil, že nelze pochybovat ani o naplnění materiální stránky daného trestného činu, kdy článek byl publikován veřejně a vyvolal stěžovatelem zamýšlenou „diskusi“.
„Dostali jsme rozkaz,
„Dostali jsme rozkaz, zlikvidovat diverzanta z Austrálie. Muže s brašnou na notebook na zádech. Zaujali jsme pozice za rohem u ekvádorský ambasády a skryli jsme se za popelnice. To mohlo bejt tak kolem půl třetí. Z ambasády vychází muž s brašnou na notebook na zádech.“
(ratatatatatata...)
„Jistě. Byl to whistleblower. A nejspíš sexuální agresor. A s takovými se musí jednat bez milosti. To není jako strčit flešku do počítače, děti...“
„Jen co dozněly výstřely, dveře ambasády se znovu otevřely. A vyšel z nich ... muž s brašnou na notebook! Rozkaz, ten zněl jasně: nesmí projít za žádnou cenu!“
(ratatatatatata...)
„Nebyl čas, lámat si hlavu, kdo je kdo.“
„Chceš říct, soudruhu kapitáne...“
„Njo, dvě dávky...“
(Kontrolní otázka: Koho to vlastně zastřelili? Nápověda: Pošťák to nebyl.)