Smutné je, že případy jako je tenhle krásně ukazují že lidské tělo nepatří tomu danému člověku, ale státu - kdyby tomu tak nebylo, měl bych možnost si alkohol (nakonec i jakoukoliv jinou drogu) koupit i přes riziko, že mě to zabije.

Má to dva důvody. Jeden je ten, že se léčba platí z veřejného zdravotního pojištění a proto má stát (který ukládá povinnost platit pojištění a z něj následně hradit péči) právo ukládat takové zákazy a příkazy, aby se omezilo "zbytečné" čerpání těchto prostředků. Ale to je jen zástupný důvod, ten skutečný je jiný. Je jím ochranářské, paternalistické pojetí státu - do něho patří i to zmíněné povinné zdravotní pojištění. Vychází z premisy nezodpovědného a hloupého člověka, nad kterým musí někdo zodpovědnější a chytřejší držet ochrannou ruku. Ovšem tím "zodpovědnějším a chytřejším" je člověk vybraný ze skupiny nezodpovědných a hloupých lidí nezodpovědnými a hloupými lidmi.

A doufám, že současná situace spíš než k prohibici povede ke snížení extrémně vysoké spotřební daně - a v budoucnu snad někdy i legalizaci ostatních návykových látek.

To je krajně nepravděpodobné. Spíše se dočkáme dalšího utahování šroubů - omezování prodeje alkoholu (jen kamenné provozovny, jen licencovaní prodejci), častější kontroly (+ více pravomocí pro celníky, policajty a strážníky), restrikce na methanol (omezení výroby/dovozu, režim zvláštních povolení, zákaz použití pro některé účely...) a další podobná opatření.