Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?
Podle výsledků čerstvé studie nemusí mít telefonování při řízení tak významné negativní dopady, jak se dosud myslelo. Výzkumníci se zaměřili hlavně na páteční večerní skokový nárůst hovorů z vozidel (způsobený poklesem ceny za volání v USA) a jeho korelaci s nehodovostí. Předpokládaný nárůst nehodovosti nebyl prokázán.
Admina Freedom Hostingu (poskytoval prostor pro stránky v anonymizační síti Tor, běžela na něm snad polovina .onion webů) sebrala policie. Současně byly hostované stránky hacknuty a byl na ně umístěn škodlivý JavaScript, který zřejmě přes díru ve Firefoxu leakoval skutečnou identitu návštěvníků někam dopryč. Nedávno byl také zveřejněn zajímavý článek popisující útoky na Tor.
Obyvatelka New Yorku byla vyšetřována policií poté, co na Internetu hledala tlakové hrnce. Společně s tím, že její manžel sháněl batohy a její syn zjišťoval informace o útoku v Bostonu, bylo toto chování detekováno jako „profil teroristy“ a rodinu přišla vyšetřovat skupina policistů z protiteroristické jednotky.
Můžete si stáhnout brožuru o tom, jak to vypadá s internetem a mobilními sítěmi v Barmě (Myanmaru). Nutno podotknout, že v Barmě momentálně probíhají pogromy.
Americký federální soudce William Pauley nevyhověl požadavku vlády, aby odložil slyšení v případu, kde ACLU napadá masivní sběr metadat, který firma Verizon provozovala ve prospěch NSA. Vláda chtěla získat více času na to, aby mohla z utajovaných materiálů vybrat, co lze před soudem zveřejnit (viz přípis).
Britský premiér Cameron plánuje ještě do konce tohoto roku spustit celostátní internetový filtr, který bude blokovat přístup k veškeré pornografii. Kdo bude chtít omezení zrušit, bude o to muset explicitně požádat.
Kryptolog Karsten Nohl oznámil, že se mu po tříletém úsilí podařilo odhalit díru v zabezpečení SIM karet (k průlomu stačí „správná“ SMS). Zhruba osmina SIM na světě je tak ohrožena například odposlechy, odesíláním Premium SMS nebo ovlivněním mobilního bankovnictví.
Tato věc zajímá „nejvyššího šéfa tajných služeb“ (DNI) Jamese Clappera. Záležitost vysvětluje Robert Litt, který ve své zprávě také ujišťuje, že tajné služby nevyužívají své schopnosti ke krádežím obchodních informací ani k represím proti občanům kteréhokoli státu.
Nedalo by se to nejak
Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?