Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?
Francouzský prezident François Hollande chce výrazně zvýšit daň z piva o 160 % s cílem získat více peněz do rozpočtu. Francouzská spotřební daň z piva patří v EU k nižším (je například o 15 % nižší než v Česku), zvýšení posune Francii na sedmou příčku za Dánsko. Zvýšení daně z vína se neplánuje.
Vědci z univerzity Carnegie Mellon vyvinuli nový systém, který nejen že je schopen rozpoznat určité lidské chování, ale i předpovídat, co se následně stane. Cílem je odhalit zločin ještě dříve, než je spáchán.
Článek Michala Zlatkovského se zabývá tím, jak média (včetně těch vnímaných jako „seriózní“ - ČT24, iHNed) propagovala zjevně podvržený screenshot vyjádření Jaromíra Petelíka na Facebooku.
Kanadský teenager byl svědkem toho, jak ochranka v obchodním domě kohosi skládá k zemi. Pořídil snímek, načež členové ochranky zamířili k němu a požadovali smazání snímku, což nebylo možné (šlo o snímek na film). Následně byl zatčen policií za výtržnictví – nebyl sice obviněn, nesmí však 6 měsíců vstupovat do onoho obchodního domu.
Poslední generace GPS navigací TomTom obsahuje SIM kartu a odesílá každé 2 minuty přesnou polohu vozidla. Firma také přiznala, že buduje svůj business model na tom, že jí vlády platí za poskytovaná data.
Francouzská socialistická vláda zavádí a připravuje řadu revolučních změn, které významným způsobem změní život Francouzů. Patří mezi ně zákaz domácích úkolů (zkouší se i u nás) a ceny energií závislé na příjmech, věku a podnebí; za nadměrnou spotřebu energie budou ukládány pokuty, za nízkou spotřebu naopak bonusy.
Amazon z ničeho nic zablokoval účet a na dálku smazal z Kindle všechny koupené (tedy spíše pronajaté, u Amazonu si nekupujete knihu, ale pronajímáte právo číst) knihy. Následná e-mailová korespondence překvapivě nevedla k žádnému vyjasnění, Amazon pouze opakovaně posílá obecné odpovědi „účet byl ve vztahu s jiným účtem, u kterého jsme detekovali porušení podmínek“.
Nizozemské ministerstvo spravedlnosti se zamýšlí, že by dalo policii nové pravomoci. Například by policie směla instalovat do počítačů spyware, a nabourávat se i do počítačů v cizích zemích.
Kellie Tranter se zamýšlí nad současnou praxí USA, které se snaží o to, aby jim cizí státy vydávaly své občany k trestnímu stíhání, často i za drobnější delikty, například porušování autorských práv.
Nedalo by se to nejak
Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?