Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?
Používání VPN je v Íránu považováno za protizákonné a proto jsou příslušné porty blokovány. Podobně postupuje i Sýrie, hlavní porty pro VPN jsou zablokovány úplně, na ostatní je datový tok výrazně zpomalen.
Italská verze encyklopedie Wikipedia je v současné době odstavena. V italském parlamentu se totiž v současné době diskutuje návrh zákona, který by na Internetu zavedl povinnost do 48 hodin zveřejnit odpověď na obsah, který někdo považuje za závadný – aniž by se zkoumala oprávněnost této „odpovědi“. Wikipedia, která si klade za cíl vyváženost a objektivnost, by za takových podmínek nemohla fungovat. Viz oznámení na Wikipedii.
Senátoři ze státu New York mají pocit, že je svoboda projevu problémem, se kterým se musí něco udělat. Navrhují proto, aby již tato svoboda nebyla lidským právem, nýbrž jen privilegiem, které lze člověku odejmout. Mělo by prý jít o „přesnější výklad“ Prvního dodatku Ústavy a důvodem pro změnu legislativy je prý hlavně ochrana dětí před kyberšikanou.
Ministerstvo vnitra chce podle poslance ODS Marka Bendy obnovit uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci pro policii v podobě, kterou na Bendův návrh zrušil v březnu Ústavní soud. Píší Novinky. Podle Ústavního soudu a Bendy by uchovávané údaje měly sloužit jen k odhalování závažných zločinů.
Dánsko jako první na světě zavedlo daň na tučné potraviny. Za kilogram nasycených mastných kyselin Dánové zaplatí v přepočtu o 53 korun více. Vláda očekává, že spotřeba nasycených tuků klesne o skoro deset procent a spotřeba másla o 15 procent.
Na webu The National Academies Press je k dispozici k prohlížení a ke stažení kniha Reference Manual on Scientific Evidence (Referenční manuál pro vědecké důkazy). Je určena jako příručka pro soudce, aby byli schopni lépe pracovat s vědeckými a technickými důkazy. Kniha sice vznikla pro právní systém USA, nicméně její použitelnost je obecná.
EU spouští projekt SamKnows. Zašle vám domů krabičku, kterou si zapojíte do sítě, a krabička bude sbírat data jako rychlost připojení, ztrátovost paketů atd. a odesílat je na Centrálu, kde je vyhodnotí a podle toho naplánují rozvoj telekomunikační infrastruktury v EU.
Nedalo by se to nejak
Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?