Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?
Jak upozornil D-FENS, firma TomTom prodala policii data získaná GPS navigacemi. Policie pak údaje o pozici a rychlosti využila k umísťování radarů tak, aby odhalila co nejvíc řidičů překračujících povolenou rychlost.
Úsporné zářivky, které jsou po zákazu žárovek v EU často jediným dostupným svítidlem, jsou podle německé laboratoře Alab Lab zdraví škodlivé. Nedoporučuje se je mít blízko hlavy, svítit s nimi dlouho a už vůbec ne v nevětraných prostorách. Úsporné žárovky uvolňují do okolí karcinogenní jedy
Portál WikiLeaks začal v neděli (24.4.2011) vydávat celkem 779 tajných dokumentů o jednotlivých vězních držených v Guantánamo Bay. Pod názvem Gitmo Files budou v průběhu května postupně zveřejněny záznamy, ve kterých jsou popisovány okolnosti zatčení, zdravotní stav, zpravodajská hodnota vězně, předpokládaná nebezpečnost pro USA a další podrobnosti o téměř všech lidech, kteří byli nebo stále jsou v Guantánamu drženi.
Bruce Sewall z firmy Apple ve svém dopisu adresovaném americkému Kongresu vysvětluje, že firma „musí mít“ podrobné lokalizační informace o uživatelích, aby mohla poskytovat kvalitní produkty a služby.
Novinářům se „podařilo získat“ videozáznam z výslechu Otakara Tomka, podezřelého ze zmizení Aničky, a publikovali ho včetně značně osobních podrobností. Znovu, nebavte se s policií…
(mimochodem co si myslíte o odstavci začínajícím Jako ty výpovědi, oni se mi pletou dny, protože, já říkám, dělali jsme výslechy, já jsem třicet hodin nespal předtím?)
Zjistilo se, že iPhone a iPad ukládají zhruba rok dozadu zeměpisné souřadnice míst, kudy byly nošeny. Tato data pak lze softwarově vytáhnout. Licenční podmínky Apple to dovolují - Apple and our partners and licensees may collect, use, and share precise location data, including the real-time geographic location of your Apple computer or device.
V Indii plánují, že se přístroje pro elektronické volby (poprvé testované v roce 1982 a ostře nasazené v roce 2004) opatří papírovou páskou, na kterou by se hlasování zaznamenávalo a která by umožnila následnou kontrolu, zda nedošlo k manipulaci.
Nedalo by se to nejak
Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?