Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?
Odvolací soud zrušil nařízení, podle kterého Internet Info muselo smazat diskuzi o firmě Prolux, protože se v ní objevovaly hanlivé výrazy. IInfo musí jen zcenzurovat výraz „lže jak svině“. Soudní výlohy hradí Prolux. O kauze jsme informovali: 123
Iuridicum Remedium připravuje debatu o svobodě internetu, současné komercionalizaci informací a formování nových zákonů internetu, jako je například dohoda ACTA. Koná se v úterý 22. března od 20.00 v Praze Holešovicích.
Soudní proces s Vladimírem Stworou, který je popotahován za publikaci článku Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta, bude mít zřejmě třetí díl. Státní zástupce se totiž již podruhé odvolal proti osvobozujícímu rozsudku a odvolání mu prošlo (všimněte si našeho redaktora na fotografii v článku :). Hra se zřejmě bude hrát do té doby, než nějaký soud rozhodne „správně“.
Kolínský deník zveřejnil ukázky snímků z kamer, které na jedné z kolínských křižovatek zaznamenávají jízdu na červenou. Podobný systém bude brzy instalován na další křižovatku.
V německém Institutu Maxe Plancka vyvinuli miniaturní ohebné tranzistory, které půjdou zabudovávat například do bankovek. Umožnilo by to jednak novou ochranu proti padělání, ale také sledovat pohyb (pomocí bezdrátových skenerů) jednotlivých bankovek po světě.
TV Nova dostává malé plus za to, že názorně předvedla, co se vám může stát, pokud nebudete šifrovat disk, nebudete mít geograficky oddělenou zálohu a budete se bavit s policií. Je ovšem otázkou, co si z toho většina diváků odnesla. Informuje Lupa.
V rámci operace „Zachraňte naše děti“ americká vláda opět zabavovala domény. Tentokrát „omylem“ odpojili i 84 000 nezávadných webů. Patřily totiž jednomu bezplatnému poskytovateli DNS. Píše TorrentFreak.com.
O zámku s backdoorem, který umožní bezpečnostním složkám jej snadno otevřít, jsme se tu již zmínili. Vypadá to, že existuje několik standardizovaných rozhraní pro paklíče. Provést reverzní inženýrství použitého mechanismu a vybrousit příslušný protikus by nemělo být příliš složité (nebo by to alespoň mohl dobrý přítel na letišti obtisknout do plastelíny). Ujme se toho někdo?
Americký prezident Barack Obama (zřejmě nechtěně) potvrdil, že má FBI bez jakéhokoli dohledu přístup k záznamům mezinárodních telefonních hovorů. Již v minulosti úřad opakovaně zneužíval svůj neomezený přístup k hovorům, myslelo se však, že to v roce 2006 skončilo.
Nedalo by se to nejak
Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?