Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?
V Indii začíná sčítání lidu kombinované se zaevidováním všech obyvatel (včetně fotografií a otisků prstů) a vydáním občanských průkazů. Celá operace má stát 60 mld. rupií (víc než 25 mld. Kč).
Pracovník firmy HumboldTec (provozující populární český Jabber server), který si nepřál být jmenován, nám do redakce přeposlal korespondenci s Radou EU pro životní prostředí. Ta považuje za nepřípustné používat pro propagaci symbol žárovky a požaduje změnu loga projektu Jabber a odstranění všech fotografií žárovek z grafiky serveru jabbim.cz. Oficiální oznámení změny je plánováno na příští týden. Zatím se můžete podívat na návrh nového loga.
Podle Evropského soudního dvora neporušila společnost Google zákony o ochranných známkách, když v systému AdWords umožnila zobrazování cizí inzerce podle ochranných známek firmy Louis Vuitton a dalších výrobců. Rozhodnutí je důležité pro další posuzování odpovědnosti provozovatelů za obsah vkládaný uživateli.
Policie ve Velké Británii požaduje po internetových kavárnách, aby sledovaly, co jejich zákazníci na internetu dělají. Důvodem je překvapivě boj proti terorismu. Podle Metropolitní policie několik usvědčených teroristů používalo internetové kavárny k plánování svých útoků. Opatření se týká i provozovatelů veřejných Wi-Fi hotspotů.
Australská vládní „Klasifikační rada“ zakázala ve filmech pro dospělé malá prsa a ženskou ejakulaci. Píše Sydney Morning Herald (v češtině informoval server Sexus.cz). Údajný důvod pro zákaz: „tato díla by mohla být považována za dětskou pornografii, i přesto že existuje potvrzení, že aktéři jsou starší 18 let“.
Pořad České televize Máte slovo, vysílaný 25.3.2010, byl zaměřen na téma "Nebezpečí Internetu". Kdo pořad neviděl, má možnost ho shlédnout v archivu ČT.
V Austrálii projednávají a připomínkují návrh na povinnou vládní cenzuru Internetu. „Chtějí tak prý lépe bojovat s šířením pornografie a dalšího nežádoucího materiálu.“ Povšimněte si, že „pornografie“ už nemá přívlastek „dětská“…
Podle čerstvé studie jsou děti na britských školách intenzivně sledovány kamerami. Drtivá většina středních škol má více než 20 kamer na chodbách, hřištích a některé dokonce i na toaletách. Podle autorky studie je míra sledování srovnatelná s mezinárodními letišti a věznicemi.
Nedalo by se to nejak
Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?