Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?
Podle dosavadních zjištění si Telefónica O2 Czech Republic (zřejmě po vzoru někdejšího Eurotelu) zásadním způsobem "přiohýbá" internetové protokoly k obrazu svému. Aktualizace 17.2.2010: Možná je všechno jinak. Podrobnosti dále v textu.
„Francouzský parlament podlehl tlaku jistých zájmových skupin a uzákonil celoplošnou cenzuru internetu. Vláda odmítla všechny námitky opozice a pod záminkou nutnosti chránit děti zákon přijala.“
Poměrně stará zpráva (již od roku 2005, píše Bruce Schneier), ale přesto o tom mnoho občanů neví a na místě bývají nemile překvapeni. Pokud budete chtít jít v Itálii do internetové kavárny nebo se připojit třeba k hotelovému WiFi, budete se muset nejdříve prokázat pasem či občankou a vaše činnost na internetu bude sledována a párována s vaší identitou. Na nějaké „Free WiFi“ tedy můžete zapomenou (leda hackovat).
Íránské úřady zablokují přístup k poštovní službě Gmail, kterou provozuje Google. Íránští obyvatelé prý tuto službu nebudou potřebovat, protože stát brzy zprovozní službu vlastní.
Ve Francii projednávají zákon, který má posílit vnitřní bezpečnost a bezpečnost národnostních menšin. Obsahuje mj. možnost zákazu nočního vycházení dětí do 13 let bez doprovodu, rozšíření možnosti odposlechů a kamerového systému v ulicích. Proti zákonu vystupuje především socialistická opozice.
Evropský parlament chce zrušit bankovní tajemství. Má se tím dosáhnout automatické a povinné výměny informací mezi státy v EU a zamezit tím daňovým únikům.
Nigerijští policisté a vojáci zatýkali náhodně lidi a potom je na ulici popravovali vleže kulkou do zad. Tyto čistky započaly po střetech ozbrojených sil s muslimskými radikály.
Ani ne den po spuštění projektu Červené tlačítko Daniel Dočekal objevil, že se při pokusu o nahlášení stránky odesílají i kusy historie prohlédnutých stránek. Podle výrobce se jednalo o chybu a je již opravena. „Logicky se teď nabízí otázka, jaké "mechanismy ochrany" tam ještě jsou,“, tvrdí Patrick Zandl.
Nedalo by se to nejak
Nedalo by se to nejak osvindlovat, treba pouzitim pomalejsich hodin pro kartu (predpokladam interfacing pres kontakty, ne pres rfid)?
Na Projektu Manhattan se delaly rychle oscilograficke zaznamy pomoci filmu a rotujiciho zrcatka. (Nebo primo z osciloskopicke obrazovky.) Signalove analyzy (napr. identifikace jednotlivych radaru podle nedokonalosti jejich klystronu, ktere vnaseji do jejich vystupniho pulzu ruzne parazitni modulace a jsou specificke pro tu danou elektronku) se delavaly taky podobne.
Co takhle treba laser, galvanometricke zrcatko (na mikrometricke skale, takze nejspis nejaky MEMS) synchronizovane tak aby jeho sweep mel prostredek hodinoveho pulzu nekde uprotred, a exponovat projizdejici fotograficky film podobne jako jsou sikme stopy na VHS pasce? Pak vyhodnotit pomoci scanneru a pocitace. (Nebo pouzit podobny svindl v podobe rychle osciloskopicke obrazovky a periodickeho fotografovani stinitka vhodne rychlobeznou kamerou. "Real estate" stinitka by se dal vyuzit tim, ze scanning paprsku naplni cele stinitko jako u non-interlacing televize, a modulovat se bude jeho jas. (Totez pujde udelat pres zaznam na film, kdy na obrazovce bude jen jeden radek a film bude scrollovat pres nej.)
Chtelo by to najit vhodne elektroopticke jevy. Nebo vhodne elektronove jevy. Fyzika zde muze pomoct zkonstruovat nejaky velmi rychly, neklasicky ADC. Jeden z napadu co mam je plochy elektronovy paprsek, vychylovany merenym signalem v rovine na nej kolme, a zaostreny na prouzek osmi (nebo 10, nebo 12) elektrod, maskovanych vhodnym skoroizolantem (aby se na uplnem izolantu neakumuloval naboj). Vzorec masky prevede vychylku paprsku na prislusnou osmici (nebo n-tici) signalu, at uz primo bity nebo (lepe) Gray-code. Mohlo by to fungovat?