„Soudruhu, prosííím.“ „Nu, tedy dobrá. Dostali jsme rozkaz, zlikvidovat diverzanta na motorce. Muže s koženou brašnou na zádech. Zaujali jsme pozice v jedný takový nepřehledný zatáčce a zkryli jsme se u rybníka na skále. No, to mohlo bejt tak kolem půl třetí. Přijíždí k nám motorka a na ní muž s koženou brašnou... Jistě, byl to narušitel a nejspíš vrah a s takovými se musí jednat bez milosti. To není jako práce s buzolou děti. Jen co dozněly výstřely, ozval se další motocykl a na něm muž s koženou brašnou. Rozkaz ten zněl jasně, nesmí projet za žádnou cenu! Nebyl čas lámat si hlavu kdo je kdo. „Chceš říct soudruhu kapitáne?“ „No, dvě dávky...“
Praha 1 plánuje instalovat kamery s mikrofony. Ty by prý měly detekovat například rušení nočního klidu, ale ne běžný hovor. Na druhou stranu uvažuje se i o senzorech, které „zachytí zvuk spreje a spustí poplach“.
Řeší se návrh, že by měl být trestný i pokus dostat se k dětské pornografii + nějaké další změny. Na výběr máte ze zpackané (Kdo se účastní pornografického představení nebo jiného vystoupení, ve kterém účinkuje dítě, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.) a rozumnější implementace.
Ústavní soud se zabýval případem „pochybovače“ Stwory, který byl podmíněně odsouzen za publikaci článku Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta. Soud shledal, že odsouzení bylo v pořádku.
Nejvyšší soud dovodil, že nelze pochybovat ani o naplnění materiální stránky daného trestného činu, kdy článek byl publikován veřejně a vyvolal stěžovatelem zamýšlenou „diskusi“.
Muž s koženou brašnou
(Pelíšky)
:-(