Praktiky mají různé. Viz třeba Aféru Gorila na Slovensku. Záleží na konkrétních případech. Počínaje obyčejným vniknutím do bytu/domu (nezabezpečené, s obyčejným zámkem nebo něčím jiným, co lze snadno překonat), přes jiné formy infiltrace (např. s pomocí majitele v případě nájemních bytů), "převléknutí se" za někoho (umělá porucha telefonní linky, na "opravu" přijde vyměněný technik apod.), až po mikrovrty skrz zeď a instalaci zvenku (v případech, kdy není šance se dostat dovnitř). Pokud nejde nic z toho, lze ještě do určité míry odposlouchávat přes chvění okenních skel nebo skrz zdi (při vhodném materiálu).
Jde samozřejmě dost o to, do jaké míry si člověk všímá neobvyklých aktivit okolo něj. Kdo nedělá nic nekalého a věří tomu, že v takovém případě se o něj ani nikdo zajímat nebude, obvykle příliš tyto věci neřeší a dostat k němu štěnice je snadné. V opačném případě je to mnohem těžší a navíc když už se něco nainstaluje, nemusí to přinášet ovoce, protože kdo s odposlechem do určité míry počítá, přizpůsobí se (viz kapříci, králíci apod.). Ale jsou i opačné extrémy :-D
Praha 1 plánuje instalovat kamery s mikrofony. Ty by prý měly detekovat například rušení nočního klidu, ale ne běžný hovor. Na druhou stranu uvažuje se i o senzorech, které „zachytí zvuk spreje a spustí poplach“.
Řeší se návrh, že by měl být trestný i pokus dostat se k dětské pornografii + nějaké další změny. Na výběr máte ze zpackané (Kdo se účastní pornografického představení nebo jiného vystoupení, ve kterém účinkuje dítě, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.) a rozumnější implementace.
Ústavní soud se zabýval případem „pochybovače“ Stwory, který byl podmíněně odsouzen za publikaci článku Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta. Soud shledal, že odsouzení bylo v pořádku.
Nejvyšší soud dovodil, že nelze pochybovat ani o naplnění materiální stránky daného trestného činu, kdy článek byl publikován veřejně a vyvolal stěžovatelem zamýšlenou „diskusi“.
Praktiky mají různé. Viz
Praktiky mají různé. Viz třeba Aféru Gorila na Slovensku. Záleží na konkrétních případech. Počínaje obyčejným vniknutím do bytu/domu (nezabezpečené, s obyčejným zámkem nebo něčím jiným, co lze snadno překonat), přes jiné formy infiltrace (např. s pomocí majitele v případě nájemních bytů), "převléknutí se" za někoho (umělá porucha telefonní linky, na "opravu" přijde vyměněný technik apod.), až po mikrovrty skrz zeď a instalaci zvenku (v případech, kdy není šance se dostat dovnitř). Pokud nejde nic z toho, lze ještě do určité míry odposlouchávat přes chvění okenních skel nebo skrz zdi (při vhodném materiálu).
Jde samozřejmě dost o to, do jaké míry si člověk všímá neobvyklých aktivit okolo něj. Kdo nedělá nic nekalého a věří tomu, že v takovém případě se o něj ani nikdo zajímat nebude, obvykle příliš tyto věci neřeší a dostat k němu štěnice je snadné. V opačném případě je to mnohem těžší a navíc když už se něco nainstaluje, nemusí to přinášet ovoce, protože kdo s odposlechem do určité míry počítá, přizpůsobí se (viz kapříci, králíci apod.). Ale jsou i opačné extrémy :-D