Praktiky mají různé. Viz třeba Aféru Gorila na Slovensku. Záleží na konkrétních případech. Počínaje obyčejným vniknutím do bytu/domu (nezabezpečené, s obyčejným zámkem nebo něčím jiným, co lze snadno překonat), přes jiné formy infiltrace (např. s pomocí majitele v případě nájemních bytů), "převléknutí se" za někoho (umělá porucha telefonní linky, na "opravu" přijde vyměněný technik apod.), až po mikrovrty skrz zeď a instalaci zvenku (v případech, kdy není šance se dostat dovnitř). Pokud nejde nic z toho, lze ještě do určité míry odposlouchávat přes chvění okenních skel nebo skrz zdi (při vhodném materiálu).
Jde samozřejmě dost o to, do jaké míry si člověk všímá neobvyklých aktivit okolo něj. Kdo nedělá nic nekalého a věří tomu, že v takovém případě se o něj ani nikdo zajímat nebude, obvykle příliš tyto věci neřeší a dostat k němu štěnice je snadné. V opačném případě je to mnohem těžší a navíc když už se něco nainstaluje, nemusí to přinášet ovoce, protože kdo s odposlechem do určité míry počítá, přizpůsobí se (viz kapříci, králíci apod.). Ale jsou i opačné extrémy :-D
Novela čínského trestního zákoníku legalizuje praxi věznění lidí bez soudu. Policie bude se souhlasem prokurátora oprávněna v poměrně široké škále případů (např. u podezřelých z ohrožování bezpečnosti státu, terorismu nebo korupce) věznit lidi, aniž by o tom informovala jejich blízké.
Australskou sněmovnou projde za široké politické podpory zákon, který kromě jiného zavádí tuhou cenzuru Internetu. Nic na tom nezměnil ani negativní postoj sněmovního výboru pro kybernetickou bezpečnost, který navrhuje nejprve opravit závažné chyby přijímaného návrhu.
Zejména křesťansky ladění europoslanci chtějí v EU prosadit omezení nakupování v neděli. „Nezužoval bych to jen na křesťanskou otázku. Jde obecně o duševní hygienu. Člověk by mohl čas trávit užitečnějšími věcmi než nakupováním. Když jsme bez nedělního nakupování vydrželi před dvaceti lety, vydrželi bychom to opět.“ (Jan Březina, KDU-ČSL)
V Kanadě se nyní schvaluje zákon, který umožní kterémukoli policistovi „za výjimečných okolností“ získávat bez soudního souhlasu v libovolném množství informace jako IP adresy, osobní údaje, telefonní čísla, IMEI apod. uživatelů telekomunikačních služeb.
Praktiky mají různé. Viz
Praktiky mají různé. Viz třeba Aféru Gorila na Slovensku. Záleží na konkrétních případech. Počínaje obyčejným vniknutím do bytu/domu (nezabezpečené, s obyčejným zámkem nebo něčím jiným, co lze snadno překonat), přes jiné formy infiltrace (např. s pomocí majitele v případě nájemních bytů), "převléknutí se" za někoho (umělá porucha telefonní linky, na "opravu" přijde vyměněný technik apod.), až po mikrovrty skrz zeď a instalaci zvenku (v případech, kdy není šance se dostat dovnitř). Pokud nejde nic z toho, lze ještě do určité míry odposlouchávat přes chvění okenních skel nebo skrz zdi (při vhodném materiálu).
Jde samozřejmě dost o to, do jaké míry si člověk všímá neobvyklých aktivit okolo něj. Kdo nedělá nic nekalého a věří tomu, že v takovém případě se o něj ani nikdo zajímat nebude, obvykle příliš tyto věci neřeší a dostat k němu štěnice je snadné. V opačném případě je to mnohem těžší a navíc když už se něco nainstaluje, nemusí to přinášet ovoce, protože kdo s odposlechem do určité míry počítá, přizpůsobí se (viz kapříci, králíci apod.). Ale jsou i opačné extrémy :-D