Článek zde a článek v libovolném magazínu jsou dvě naprosto odlišné věci. Tento server má v principu za cíl provokovat k diskusi, psát o vážných tématech odlehčeně až absurdně, pochybovat o "svatých" dogmatech atd. Takto to jeho provozovatelé (k nimž nepatřím, jen sem porůznu píšu různé věci) nastavili a tak to prostě je. Pokud by to chtěli mít jinak, dávno by proti aktuálnímu stavu zakročili.
Jinak trochu mi to připomíná někdejší emotivní reakci asistenta europoslankyně Zuzany Roithové kvůli jednomu mému blogpostu. Pan asistent to vnímal jako běžný článek a ne jako ryze osobní názor na věc, přestože tam bylo napsáno (a bylo to zřejmé i charakteru textu), že jde o blog.
Praha 1 plánuje instalovat kamery s mikrofony. Ty by prý měly detekovat například rušení nočního klidu, ale ne běžný hovor. Na druhou stranu uvažuje se i o senzorech, které „zachytí zvuk spreje a spustí poplach“.
Řeší se návrh, že by měl být trestný i pokus dostat se k dětské pornografii + nějaké další změny. Na výběr máte ze zpackané (Kdo se účastní pornografického představení nebo jiného vystoupení, ve kterém účinkuje dítě, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.) a rozumnější implementace.
Ústavní soud se zabýval případem „pochybovače“ Stwory, který byl podmíněně odsouzen za publikaci článku Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta. Soud shledal, že odsouzení bylo v pořádku.
Nejvyšší soud dovodil, že nelze pochybovat ani o naplnění materiální stránky daného trestného činu, kdy článek byl publikován veřejně a vyvolal stěžovatelem zamýšlenou „diskusi“.
Článek zde a článek v
Článek zde a článek v libovolném magazínu jsou dvě naprosto odlišné věci. Tento server má v principu za cíl provokovat k diskusi, psát o vážných tématech odlehčeně až absurdně, pochybovat o "svatých" dogmatech atd. Takto to jeho provozovatelé (k nimž nepatřím, jen sem porůznu píšu různé věci) nastavili a tak to prostě je. Pokud by to chtěli mít jinak, dávno by proti aktuálnímu stavu zakročili.
Jinak trochu mi to připomíná někdejší emotivní reakci asistenta europoslankyně Zuzany Roithové kvůli jednomu mému blogpostu. Pan asistent to vnímal jako běžný článek a ne jako ryze osobní názor na věc, přestože tam bylo napsáno (a bylo to zřejmé i charakteru textu), že jde o blog.