Článek zde a článek v libovolném magazínu jsou dvě naprosto odlišné věci. Tento server má v principu za cíl provokovat k diskusi, psát o vážných tématech odlehčeně až absurdně, pochybovat o "svatých" dogmatech atd. Takto to jeho provozovatelé (k nimž nepatřím, jen sem porůznu píšu různé věci) nastavili a tak to prostě je. Pokud by to chtěli mít jinak, dávno by proti aktuálnímu stavu zakročili.
Jinak trochu mi to připomíná někdejší emotivní reakci asistenta europoslankyně Zuzany Roithové kvůli jednomu mému blogpostu. Pan asistent to vnímal jako běžný článek a ne jako ryze osobní názor na věc, přestože tam bylo napsáno (a bylo to zřejmé i charakteru textu), že jde o blog.
Jedete do USA? Hodně štěstí. Na hranicích vám totiž mohou zabavit notebook, zkopírovat si z něj, co je libo, a tato zkopírovaná data poskytnout prakticky komukoli.
Policistům v Británii přišlo podezřelé, že si někdo fotí poklopy od kanálů (co kdyby plánoval, že tam dá bombu!) a tak ho sebrali. 36 hodin ho drželi bez jakéhokoli kontaktu s okolím (co kdyby chtěl telefonovat kumpánům!), vzali mu vzorek DNA a pak ho bez odškodnění propustili. Podle zákona Terrorism Act of 2000 mohou ve Velká Británii takto zadržovat člověka celý měsíc.
Jeden redaktor KP.cz jel v pátek novým pražským autobusem a povšiml si pěti kamer mířících zejména na sedadla. Oficiálně jsou pro ochranu řidiče. Bohužel jsem neměl foťák; fotodokumentace se chystá při dalším setkání se s autobusem.
Vypadá to, že u žárovek to neskončí. Zakázány by měly být mimo jiné televize s obrazovkou, pračky, které neumožňují prát ve vlažné vodě, některé ledničky a spusta dalších věcí.
HADOPI (též známý jako třikrát a dost nebo digitální gilotina), zákon postihující stahování autorsky chráněného materiálu, prošel v mírně pozměněné formě dolní komorou francouzského parlamentu. HADOPI umožňuje mimo jiné odpojit uživatele a jeho rodinu po zaslání dvou varování od Internetu.
Článek zde a článek v
Článek zde a článek v libovolném magazínu jsou dvě naprosto odlišné věci. Tento server má v principu za cíl provokovat k diskusi, psát o vážných tématech odlehčeně až absurdně, pochybovat o "svatých" dogmatech atd. Takto to jeho provozovatelé (k nimž nepatřím, jen sem porůznu píšu různé věci) nastavili a tak to prostě je. Pokud by to chtěli mít jinak, dávno by proti aktuálnímu stavu zakročili.
Jinak trochu mi to připomíná někdejší emotivní reakci asistenta europoslankyně Zuzany Roithové kvůli jednomu mému blogpostu. Pan asistent to vnímal jako běžný článek a ne jako ryze osobní názor na věc, přestože tam bylo napsáno (a bylo to zřejmé i charakteru textu), že jde o blog.