Článek zde a článek v libovolném magazínu jsou dvě naprosto odlišné věci. Tento server má v principu za cíl provokovat k diskusi, psát o vážných tématech odlehčeně až absurdně, pochybovat o "svatých" dogmatech atd. Takto to jeho provozovatelé (k nimž nepatřím, jen sem porůznu píšu různé věci) nastavili a tak to prostě je. Pokud by to chtěli mít jinak, dávno by proti aktuálnímu stavu zakročili.
Jinak trochu mi to připomíná někdejší emotivní reakci asistenta europoslankyně Zuzany Roithové kvůli jednomu mému blogpostu. Pan asistent to vnímal jako běžný článek a ne jako ryze osobní názor na věc, přestože tam bylo napsáno (a bylo to zřejmé i charakteru textu), že jde o blog.
Začíná platit zákon, který má „vyřešit problém s osobou blízkou“ u řidičů. Bohužel jako vedlejší efekt zavádí několik nelogičností a především efektivně ruší právo nevypovídat.
Ve Velké Británii jsou palné zbraně prakticky zakázány a na nože se vztahuje široká škála omezení. Zločinci proto používají elektrické paralyzéry, které – ač rovněž zakázány – mohou být do země snadno dopravovány obyčejnou poštou.
Australská tajná služba ASIO chce získat právo vlamovat se do cizích počítačů a využívat je pro své účely, například k posílání virů osobám podezřelým z terorismu.
Americký ISP Verizon oznámil konkrétní podobu opatření „šestkrát a dost“. První a druhé varování přijde e-mailem a jako hlasová zpráva. Třetí a čtvrté bude přesměrovávat na web s videem, dokud uživatel nepotvrdí, že varování přijal. Páté a šesté omezí rychlost připojení (buď hned nebo až za 14 dní) na 256 Kb/s na 2-3 dny, případně se může za 35 USD odvolat k arbitrážní asociaci.
Zatímco britská policie používá moderní elektrické zbraně (tasery) a občas zaútočí na nevinné lidi (např. když se spletli a považovali slepeckou hůl za samurajský meč), tamní občany se snaží jejich vláda zcela odzbrojit a nechat na milost či nemilost státu.
16. ledna 2013 od 20:00 proběhne v pražském kině Atlas udílení cen Big Brother Awards za rok 2012. Mezi nominovanými jsou například OSN, Rusko, sKarta nebo Facebook.
Všechny opencard sdílí stejný master symetrický klíč (jaké překvapení) a ten lze pomocí odběrové analýzy z karty extrahovat. O tomto procesu na konferenci 29c3 přednášel Timo Kasper. Můžete si stáhnout záznam přednášky (MPEG-4, 300 MB).
Článek zde a článek v
Článek zde a článek v libovolném magazínu jsou dvě naprosto odlišné věci. Tento server má v principu za cíl provokovat k diskusi, psát o vážných tématech odlehčeně až absurdně, pochybovat o "svatých" dogmatech atd. Takto to jeho provozovatelé (k nimž nepatřím, jen sem porůznu píšu různé věci) nastavili a tak to prostě je. Pokud by to chtěli mít jinak, dávno by proti aktuálnímu stavu zakročili.
Jinak trochu mi to připomíná někdejší emotivní reakci asistenta europoslankyně Zuzany Roithové kvůli jednomu mému blogpostu. Pan asistent to vnímal jako běžný článek a ne jako ryze osobní názor na věc, přestože tam bylo napsáno (a bylo to zřejmé i charakteru textu), že jde o blog.