Jenže tady jde o princip – zásah do vlastnického práva. Jestliže mám
nějaký soukromý majetek (např. hospodu), tak mi stát nemá co kecat do
toho, jak ho využívám (pokud neškodím druhým). Takže když řeknu, že v
mém prostoru se může kouřit a může tam přijít každý, komu to nevadí, tak
je to OK. Já bych totiž do toho svého prostoru nemusel pustit vůbec
nikoho (nechat si hospodu třeba jen pro rodinu a známé), takže nikomu
nemusí vadit, že tam (dobrovolně) nepůjde kvůli tomu, že je tam dovoleno
kouřit.
A nejde jen o kouření (to vem čert) – pokud projde takovéto opatření,
bude to fungovat jako příklad a stát může snáz lidem zakazovat jiné věci.
P.S. nesnáším kuřáky a smrad z cigaret a zrovna předevčírem jsem z jedné
restaurace odešel, protože to tam smrdělo, a šel do jiné.
iDnes píše o problémech, které mohou potkat každého, kdo v Londýně pořizuje fotografie veřejných míst. Fotografující lidé se mohou těšit na sledování, kontrolu paměťové karty (případně i její vymazání) nebo dokonce i zadržení a výslech.
Vydavatelství CPress Media a.s. čelí žalobě za neodstranění diskusních příspěvků na serveru FinExpert.cz. Žalobcem je firma PROLUX Consulting Int. s.r.o., které se nelíbí, jakým způsobem se účastníci diskuse vyjadřovali o její činnosti.
Nad nesmyslností nařízení Evropského parlamentu a rady č. 593/2008, které říká, že obchod přes hranice členských států se řídí právem platným v zemi zákazníka, se pozastavuje Lukáš Jelínek.
Úřad Ústeckého kraje musí zaplatit náklady soudního řízení, které proti němu vedlo sdružení Děti Země kvůli odpírání poskytnutí informace (související s výrokem bývalého hejtmana Šulce). Úřad vydal informaci až po podání žaloby proti němu, přechozí žádost, stejně jako tři příkazy Ministerstva vnitra, úřad ignoroval.
Firma e-Fractal s.r.o., u které si pražský primátor Pavel Bém objednal audit projektu OpenCard, sídlí na stejné adrese jako jedna z kontrolovaných firem, Grand Princ a.s. Může to být jen náhoda, nicméně stín pochybností zůstává...
Poněkud starší zpráva (15. ledna 2009), ale pro informaci, že se o našich problémech píše i jinde: Mark Glaser na MediaShift píše blokaci nevinných technických blogů českým Vodafonem. Jak jinak, než společně s IWF a pod záminkou ochrany před dětskou pornografií.
The New York Times píší o tom, jak americká vláda stále intenzivněji sleduje sociální sítě jako je Facebook, Twitter nebo MySpace. V říjnu např. FBI prohledávala byt muže podezřelého z toho, že přes Twitter organizoval protesty během setkání G-20 v Pittsburghu.
Zástupci Kalifornské univerzity v San Franciscu varovali šest set pacientů, že jejich zdravotní záznamy asi unikly, jelikož jejich doktor podlehl rhybářskému útoku (phishingu). V srpnu obdržel onen nejmenovaný lékař e-mail, který se tvářil, jako že je od IT pracovníků univerzity… Více na The Register.
Definitivně rozhodnuto. Uživatelům Windows v EU se při instalaci zobrazí seznam dvanácti webových prohlížečů řazených dle popularity, přičemž prvních pět jich bude náhodně. Stíhání Microsoftu za zneužití dominantního postavení na trhu bylo zastaveno.
Vlastnické právo
Jenže tady jde o princip – zásah do vlastnického práva. Jestliže mám nějaký soukromý majetek (např. hospodu), tak mi stát nemá co kecat do toho, jak ho využívám (pokud neškodím druhým). Takže když řeknu, že v mém prostoru se může kouřit a může tam přijít každý, komu to nevadí, tak je to OK. Já bych totiž do toho svého prostoru nemusel pustit vůbec nikoho (nechat si hospodu třeba jen pro rodinu a známé), takže nikomu nemusí vadit, že tam (dobrovolně) nepůjde kvůli tomu, že je tam dovoleno kouřit.
A nejde jen o kouření (to vem čert) – pokud projde takovéto opatření, bude to fungovat jako příklad a stát může snáz lidem zakazovat jiné věci.
P.S. nesnáším kuřáky a smrad z cigaret a zrovna předevčírem jsem z jedné restaurace odešel, protože to tam smrdělo, a šel do jiné.