Jenže tady jde o princip – zásah do vlastnického práva. Jestliže mám
nějaký soukromý majetek (např. hospodu), tak mi stát nemá co kecat do
toho, jak ho využívám (pokud neškodím druhým). Takže když řeknu, že v
mém prostoru se může kouřit a může tam přijít každý, komu to nevadí, tak
je to OK. Já bych totiž do toho svého prostoru nemusel pustit vůbec
nikoho (nechat si hospodu třeba jen pro rodinu a známé), takže nikomu
nemusí vadit, že tam (dobrovolně) nepůjde kvůli tomu, že je tam dovoleno
kouřit.
A nejde jen o kouření (to vem čert) – pokud projde takovéto opatření,
bude to fungovat jako příklad a stát může snáz lidem zakazovat jiné věci.
P.S. nesnáším kuřáky a smrad z cigaret a zrovna předevčírem jsem z jedné
restaurace odešel, protože to tam smrdělo, a šel do jiné.
Autor Cover72 na server DFENS shrnuje aktuální realitu přístupu k výchově dětí v USA. Děti, často i ve velmi nízkém věku, jsou zde kriminalizovány za naprosté banality.
Servery služby Skype analyzují soukromé zprávy, extrahují z nich URL a připojují se na ně. Týká se to i těch, které obsahují přístupové údaje. Microsoft to zdůvodňuje ochranou proti spamu.
V rámci Exile Game Jam vznikla zajímavá věc: simulátor popravy gilotinou. Za pomoci virtuální reality si člověk může prožít pocity těch, kteří se v dobách minulých vzepřeli zákonu.
Britská vláda chce blokovat porno na veřejných přístupových bodech WiFi. Podle premiéra Camerona by se rodiče mohli spolehnout, že jejich děti nemohou přistupovat na „nevhodné“ weby.
Podle policejního komisaře z New Yorku je nyní, po útoku v Bostonu, vhodná chvíle nainstalovat mnohem více bezpečnostních kamer. Soukromí tu podle něj nemá místo.
Ačkoli americká policie disponuje moderními systémy pro rozpoznávání obličejů, podle šéfa bostonské policie tyto technologie při nedávném útoku zcela selhaly. Obličeje obou podezřelých přitom policie k dispozici měla, Tamerlan byl dokonce dříve vyšetřován FBI. Práce na odhalování podezřelých byla velmi náročná, jeden agent shlédl stejný úsek videa čtyřistakrát.
V souvislosti s útokem v Bostonu budou určitě snahy o další „utahování šroubů“ a tedy zpřísňování legislativy. Ovšem asi málokdo ví, že i za cracking (vlamování se do cizího systému) lze v Česku už nyní podle trestního zákoníku jít do vězení až na doživotí – a to v případě, že je spáchán z „teroristických pohnutek“ a v rámci organizované skupiny.
Projekt Tor žádá o pomoc při získávání nových „obfuskovaných mostů“ pro zajištění větší odolnosti vůči zásahům cenzorů (zejména ve státech jako je Čína, Írán nebo Sýrie). Běžné brány sítě Tor jsou totiž zhusta blokovány blacklistem. Je však třeba říct, že ani „utajené“ mosty nemusí vždy fungovat, například starší obfuskační plugin obf2 již čínští cenzoři dokáží detekovat pomocí DPI.
Zajímavá infografika porovnává pravděpodobnost smrti následkem teroristického útoku s jinými příčinami smrti. Oproti teroristovi vás 8x pravděpodobněji zabije policista, ještě spíše se udusíte zvratky nebo utopíte či se zabijete v autě. Vedou samozřejmě ale nemoci srdce a rakovina.
Vlastnické právo
Jenže tady jde o princip – zásah do vlastnického práva. Jestliže mám nějaký soukromý majetek (např. hospodu), tak mi stát nemá co kecat do toho, jak ho využívám (pokud neškodím druhým). Takže když řeknu, že v mém prostoru se může kouřit a může tam přijít každý, komu to nevadí, tak je to OK. Já bych totiž do toho svého prostoru nemusel pustit vůbec nikoho (nechat si hospodu třeba jen pro rodinu a známé), takže nikomu nemusí vadit, že tam (dobrovolně) nepůjde kvůli tomu, že je tam dovoleno kouřit.
A nejde jen o kouření (to vem čert) – pokud projde takovéto opatření, bude to fungovat jako příklad a stát může snáz lidem zakazovat jiné věci.
P.S. nesnáším kuřáky a smrad z cigaret a zrovna předevčírem jsem z jedné restaurace odešel, protože to tam smrdělo, a šel do jiné.