Jenže tady jde o princip – zásah do vlastnického práva. Jestliže mám
nějaký soukromý majetek (např. hospodu), tak mi stát nemá co kecat do
toho, jak ho využívám (pokud neškodím druhým). Takže když řeknu, že v
mém prostoru se může kouřit a může tam přijít každý, komu to nevadí, tak
je to OK. Já bych totiž do toho svého prostoru nemusel pustit vůbec
nikoho (nechat si hospodu třeba jen pro rodinu a známé), takže nikomu
nemusí vadit, že tam (dobrovolně) nepůjde kvůli tomu, že je tam dovoleno
kouřit.
A nejde jen o kouření (to vem čert) – pokud projde takovéto opatření,
bude to fungovat jako příklad a stát může snáz lidem zakazovat jiné věci.
P.S. nesnáším kuřáky a smrad z cigaret a zrovna předevčírem jsem z jedné
restaurace odešel, protože to tam smrdělo, a šel do jiné.
Neobvyklá forma cenzury se objevila v Izraeli. Tamní parlament schválil zákon, který v reklamách zakazuje příliš hubené modelky. „V Izraeli se na reklamách nebudou smět objevit modelky s BMI pod 18,5 bodu nebo osoby, které vypadají, že takovou hodnotu BMI mají.“ Píší na Shekel.cz
Kanadská policie navrhla (ve třech variantách) zavedení nové „internetové daně“, z níž by se financovalo získávání provozních a lokalizačních údajů a instalace odposlechů (doposud placené z běžných provozních prostředků policie). Vláda zatím návrhy odmítla, vlastní řešení nenabídla.
Britská vláda plánuje využít bezpečnostní kamery (s rozpoznáváním registračních značek – ANPR) k zajištění, aby do aut bez povinného ručení nebo bez placení silniční daně nemohlo být natankováno palivo. Pumpaři, kteří to již nyní „schytávají“ kvůli vysokým cenám paliv, jsou ostře proti, protože se tím dále zvýší riziko konfliktních situací.
Dánská policie udržuje seznam domén s dětskou pornografií a ISP je mohou (dobrovolně) blokovat. Omylem se jim podařilo zablokovat na 8000 stránek, včetně Googlu a Facebooku.
Velká Británie chce ve významné míře přenést funkci represivní moci na soukromé bezpečnostní agentury. Mělo by se jednat i o takové činnosti, jako je vyšetřování trestných činů nebo zadržování podezřelých.
Vlastnické právo
Jenže tady jde o princip – zásah do vlastnického práva. Jestliže mám nějaký soukromý majetek (např. hospodu), tak mi stát nemá co kecat do toho, jak ho využívám (pokud neškodím druhým). Takže když řeknu, že v mém prostoru se může kouřit a může tam přijít každý, komu to nevadí, tak je to OK. Já bych totiž do toho svého prostoru nemusel pustit vůbec nikoho (nechat si hospodu třeba jen pro rodinu a známé), takže nikomu nemusí vadit, že tam (dobrovolně) nepůjde kvůli tomu, že je tam dovoleno kouřit.
A nejde jen o kouření (to vem čert) – pokud projde takovéto opatření, bude to fungovat jako příklad a stát může snáz lidem zakazovat jiné věci.
P.S. nesnáším kuřáky a smrad z cigaret a zrovna předevčírem jsem z jedné restaurace odešel, protože to tam smrdělo, a šel do jiné.