FBI tiše buduje nové centrum (Domestic Communications Assistance Center), které se má zabývat sledováním široké škály elektronických komunikačních prostředků. Nabízí dobře placená pracovní místa například pro testování sledovacích řešení pro rozvíjející se technologie.
Spojené státy americké se prolamují do webových stránek teroristické organizace al-Káida a upravují jejich obsah „k obrazu svému“. Když se například na webech jemenských kmenů objevil nábor do organizace, do 48 hodin byl obsah upraven do podoby ukazující počet obětí al-Káidy z řad obyvatel Jemenu.
V americkém státě New York se připravuje zákon, který zakáže jakékoli anonymní vyjadřování na webu. Všechny anonymní příspěvky v diskusích (u blogů, novinových článků apod.) tak budou muset být odstraněny.
Kanadští telekomunikační operátoři tajně podporují návrh zákona, kterým by se zavedlo snazší a intenzivnější sledování uživatelů Internetu. Návrh mimo jiné poměrně podrobně řeší dimenzování sledovací infrastruktury.
Americký senát schválil zákon, který zavádí od roku 2015 povinnost montovat do automobilů „černé skříňky“. Zatím se počítá, že pro přístup k datům bude potřeba soudní příkaz, s výjimkou vyšetřování dopravních nehod.
Práce Jamese Freedmana ze Stanford Law School se zabývá možností využít copyright jako nástroj v boji proti zveřejňování tajných dokumentů na WikiLeaks apod.
Proti firmě Facebook byla podána žaloba o 15 miliard USD za to, že sleduje uživatele i poté, co se ze sítě Facebook odhlásili. Není to zdaleka první případ takové žaloby, která cílí na využívání cookies pro sledování odhlášených uživatelů.
Britská vláda byla donucena zveřejnit, že více než 1000 zaměstnanců z ministerstev práce a zdravotnictví slídilo v soukromých datech lidí (zdravotních záznamech, informacích o zaměstnání, trestních rejstřících atd.).
Londýnská metropolitní policie používá metodu „rychlá extrakce dat“ z mobilních telefonů a dalších přístrojů. Místo odesílání zařízení k forenzní analýze je extrakce provedena během zajištění podezřelého v policejní cele.
