V britských školách testují systém, který registruje, který žák kdy vystoupil do budovy, kdy odešel a proč. Oficiálně je to určeno k odchytávání opozdilců a bezpečnost v případě mimořádné situace. 123
Začne to ve školách a kde to skončí? My měli na gymplu karty s magnetickým páskem a museli jsme projet snímač, aby se otevřely dveře. Opozdilci byli automaticky zaznamenáni a učitel o nich věděl. Levné a spolehlivé řešení, které plnilo pouze tuhle jednu funkci. Kamery v tomhle kontextu vážně smrdí (tu jsme tam neměli ani jednu, a to ani v místnosti plné počítačů).
My měli na ZŠ papírové kartičky s čárovým kódem do jídelny a automatu na mlíko. Pak někteří studující jsem objevil (:-)), že čárové kódy nejsou úplně nejbezpečnější.
Pak upgradovali na RFID transpondéry UID, ale o těch jsem toho tehdy ještě moc nevěděl.
Teď na gymplu máme do jídelny kontaktní čipy - to mi přijde nejbezpečnější.
Jinak, třeba úroveň šmírování na ČVUT na FELu mě docela děsí. Na Karláku je vstup do budovy s turnikety. Většina dveří se otevírá RFID čipem v ISIC/školní kartě - mimochodem, když jsem se ptal, jaký čp používají (jestli tam je alespoň nějaká ochrana dat) do týdne neodpověděli. Ale hlavně, že za všechny transakce provedené průkazem nesu odpovědnost. Kamery s IR světlem jsou snad na každé chodbě. Nikde jsem nenašel informace co se děje se záznamem, kdo k němu má přístup, jak se dál zpracovává.
Což ale nesouvisí s rozpoznáváním xichtů. Je to identické jako když u nás byl u dveří pracovník školy (vrátný, případně někdo z vedení) a zapisoval si jména. Akorát tohle je teoreticky efektivnější.
Přestože policie dosud popírala, že by se mýtné brány s kamerami využívaly k jiným účelům, než je kontrola placení mýtného, skutečnost je zřejmě jiná. Pro účely zatčení hledaného Tomáše Pitra byly pravděpodobně použity právě kamery na mýtných branách, stejně jako řada jiných prostředků (přičemž některé z nich mohly být už za hranou zákona).
Článek na csoonline.com popisuje pět způsobů, kterými se zaměstnanci mohou dostat ke stránkám, které jim zcenzurovalo firemní IT. Článek poslouží jako inspirace jak pracovníkům, toužícím po informacích a zábavě, tak jejich zaměstnavatelům, kteří jim v tom chtějí zabránit.
České firmy podceňují počítačovou bezpečnost a odcizit data je jim mnohdy snadné. Obezřetnost je tedy na místě, když jakékoli firmě svěřujete své osobní údaje – i když je sami úmyslně nemusí zneužít, mohou si je nechat ukrást. Navíc přes než 85 % uživatelů používá stejné heslo pro vstup do nejrůznějších aplikací – např. do Facebooku i do firemní sítě. Píše systemonline.cz.
Francie v rámci HADOPI plánuje státní spyware. Ten má zaznamenávat, kterou aplikaci kdy uživatel spustil, jaký soubor stáhl a další podobné informace. Aplikace by prý měla jít vypnout, každé své vypnutí ovšem také zaznamená.
Vláda diskutuje o tzv. rezervách povodňové solidarity. Jedná se o speciální fond, do kterého bude každý přispívat zhruba 100 Kč měsíčně. Peníze z fondu budou použity na opravu škod po budoucích povodních. Je to tedy takový hybrid mezi státním pojištěním proti povodním, které budou platit i lidí žijící na kopci, a fixní „daní“. Zda bude založen i fond na požáry, vichřice a jiné živelní katastrofy není zatím známo.
WHO vyhlásila oficiální konec pandemie prasečí chřipky. Prasečí chřipka si za dobu svého působení vyžádala 18 449 obětí (na běžnou sezónní chřipku zemře každý rok 250 000 - 500 000 lidí). ČR objednala milion vakcín; 70 000 aplikovala, 300 000 si vzal výrobce zpět a 600 000 nám zbylo.
Na serveru NWOO vzniká návrh petice proti cenzuře v České televizi, která má údajně zamlčovat pravdu o 11. září 2001. V komentářích se můžete vyjádřit a poslat svoje návrhy a připomínky.
Na poslední stránce dnešní MF Dnes vyšel článek o Australanovi Julianu Assange zakladateli serveru WikiLeaks, který přinesl veřejnosti řadu tajných dokumentů. Článek naleznete i na serveru Technet.
Výrobce chytrých telefonů značky BlackBerry má problém – tyto přístroje mezi sebou komunikují šifrovanými zprávami, což státním orgánům znemožňuje odposlouchávání. Některé státy proto začínají zakazovat provoz těchto telefonů. Informovalo AbcLinuxu s odkazem na
Komentáře
Začne to ve školách a kde to
Začne to ve školách a kde to skončí? My měli na gymplu karty s magnetickým páskem a museli jsme projet snímač, aby se otevřely dveře. Opozdilci byli automaticky zaznamenáni a učitel o nich věděl. Levné a spolehlivé řešení, které plnilo pouze tuhle jednu funkci. Kamery v tomhle kontextu vážně smrdí (tu jsme tam neměli ani jednu, a to ani v místnosti plné počítačů).
My měli na ZŠ papírové
My měli na ZŠ papírové kartičky s čárovým kódem do jídelny a automatu na mlíko. Pak někteří studující jsem objevil (:-)), že čárové kódy nejsou úplně nejbezpečnější.
Pak upgradovali na RFID transpondéry UID, ale o těch jsem toho tehdy ještě moc nevěděl.
Teď na gymplu máme do jídelny kontaktní čipy - to mi přijde nejbezpečnější.
Little Brother anyone? :)
Little Brother anyone? :)
Jinak, třeba úroveň šmírování
Jinak, třeba úroveň šmírování na ČVUT na FELu mě docela děsí. Na Karláku je vstup do budovy s turnikety. Většina dveří se otevírá RFID čipem v ISIC/školní kartě - mimochodem, když jsem se ptal, jaký čp používají (jestli tam je alespoň nějaká ochrana dat) do týdne neodpověděli. Ale hlavně, že za všechny transakce provedené průkazem nesu odpovědnost. Kamery s IR světlem jsou snad na každé chodbě. Nikde jsem nenašel informace co se děje se záznamem, kdo k němu má přístup, jak se dál zpracovává.
Heh, měls zůstat na *lepší*
Heh, měls zůstat na *lepší* škole. ^.^
RFID na ČVUT
Hele, doufám, že RFID přenášíš ve folii a u turniketu ho vytáhneš.
"proč"
Jak to může registrovat, *proč* dotyčná osoba v(y)stoupila?
they select whether they are
they select whether they are signing in or out and why
Což ale nesouvisí s
Což ale nesouvisí s rozpoznáváním xichtů. Je to identické jako když u nás byl u dveří pracovník školy (vrátný, případně někdo z vedení) a zapisoval si jména. Akorát tohle je teoreticky efektivnější.