V britských školách testují systém, který registruje, který žák kdy vystoupil do budovy, kdy odešel a proč. Oficiálně je to určeno k odchytávání opozdilců a bezpečnost v případě mimořádné situace. 123
Začne to ve školách a kde to skončí? My měli na gymplu karty s magnetickým páskem a museli jsme projet snímač, aby se otevřely dveře. Opozdilci byli automaticky zaznamenáni a učitel o nich věděl. Levné a spolehlivé řešení, které plnilo pouze tuhle jednu funkci. Kamery v tomhle kontextu vážně smrdí (tu jsme tam neměli ani jednu, a to ani v místnosti plné počítačů).
My měli na ZŠ papírové kartičky s čárovým kódem do jídelny a automatu na mlíko. Pak někteří studující jsem objevil (:-)), že čárové kódy nejsou úplně nejbezpečnější.
Pak upgradovali na RFID transpondéry UID, ale o těch jsem toho tehdy ještě moc nevěděl.
Teď na gymplu máme do jídelny kontaktní čipy - to mi přijde nejbezpečnější.
Jinak, třeba úroveň šmírování na ČVUT na FELu mě docela děsí. Na Karláku je vstup do budovy s turnikety. Většina dveří se otevírá RFID čipem v ISIC/školní kartě - mimochodem, když jsem se ptal, jaký čp používají (jestli tam je alespoň nějaká ochrana dat) do týdne neodpověděli. Ale hlavně, že za všechny transakce provedené průkazem nesu odpovědnost. Kamery s IR světlem jsou snad na každé chodbě. Nikde jsem nenašel informace co se děje se záznamem, kdo k němu má přístup, jak se dál zpracovává.
Což ale nesouvisí s rozpoznáváním xichtů. Je to identické jako když u nás byl u dveří pracovník školy (vrátný, případně někdo z vedení) a zapisoval si jména. Akorát tohle je teoreticky efektivnější.
Komunistická strana Číny v Tibetu pod záminkou boje s terorismem začíná přísně kontrolovat přístup k tak - z našeho pohledu - nevinným zařízením jakým jsou běžné kopírky. Nově musí každý, kdo by nějaký takový stroj chtěl použít, prokázat svou identitu a kopírované dokumenty se archivují. Obzvláště pokud jde o text v Tibetštině, může se stát, že nebude možné pořídit jeho kopii bez souhlasu policie.
V tomto kontextu dostává v Tibetu slovní spojení "nelegální kopie" zcela nový význam.
Na serveru AbcLinuxu vyšly další rozhovory se zástupci politických stran – tentokrát ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Odpovědi všech tří stran k dohodě ACTA jsou více méně potěšující – nicméně jde o to, aby nezůstalo jen u slov…
Na serveru AbcLinuxu vyšel první ze série rozhovorů se zástupci politických stran. Dnes s Českou pirátskou stranou. Postupně se ke slovu dostanou i další strany. Jednou z kladených otázek je i tajně projednávaná dohoda ACTA.
Na webu D-FENS se dozvíte, že Svobodní jsou ostře proti cenzuře a podobným věcem, nebo že ODS má cenzuru Internetu dokonce ve svém volebním programu. Redakce webů Linuxexpres a Deep in IT obeslaly různé politické strany dotazy, jak se staví k cenzuře Internetu, autorskému právu atd. Odpovědi si můžete prohlédnout v rozsáhlých článcích.
Nový zákon (implementaci směrnice „o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání“ Evropské komise) podrobně rozebírá článek na DigiZone. Provozovatelé, kteří na internetových AV službách vydělávají, se musí registrovat u RRTV a ta je pak bude namátkově kontrolovat – například jestli věnují 10 % vysílacího času nebo 1 % zisku evropské tvorbě či zda vedou archiv odvysílaného materiálu za poslední měsíc. V zákoně je rovněž povinnost opatřovat všechny pořady titulky pro neslyšící. Ta začne platit 1. ledna 2011, ale pravděpodobně bude do té doby upřesněna nějakou vyhláškou.
Stejně jako Vodafone a Telefónica O2začal už i T-Mobile cenzurovat svým zákazníkům Internet. V Česku ani na Slovensku tak už neexistuje žádný GSM operátor, který by necenzuroval.
V Belgii chtějí zakázat zahalování obličeje na veřejnosti. Opatření mířené hlavně proti zvykům muslimských žen již hladce prošlo dolní komorou parlamentu (pro: 136, zdrželi: 2, proti: 0), teď ho ještě má schválit senát.
Komentáře
Začne to ve školách a kde to
Začne to ve školách a kde to skončí? My měli na gymplu karty s magnetickým páskem a museli jsme projet snímač, aby se otevřely dveře. Opozdilci byli automaticky zaznamenáni a učitel o nich věděl. Levné a spolehlivé řešení, které plnilo pouze tuhle jednu funkci. Kamery v tomhle kontextu vážně smrdí (tu jsme tam neměli ani jednu, a to ani v místnosti plné počítačů).
My měli na ZŠ papírové
My měli na ZŠ papírové kartičky s čárovým kódem do jídelny a automatu na mlíko. Pak někteří studující jsem objevil (:-)), že čárové kódy nejsou úplně nejbezpečnější.
Pak upgradovali na RFID transpondéry UID, ale o těch jsem toho tehdy ještě moc nevěděl.
Teď na gymplu máme do jídelny kontaktní čipy - to mi přijde nejbezpečnější.
Little Brother anyone? :)
Little Brother anyone? :)
Jinak, třeba úroveň šmírování
Jinak, třeba úroveň šmírování na ČVUT na FELu mě docela děsí. Na Karláku je vstup do budovy s turnikety. Většina dveří se otevírá RFID čipem v ISIC/školní kartě - mimochodem, když jsem se ptal, jaký čp používají (jestli tam je alespoň nějaká ochrana dat) do týdne neodpověděli. Ale hlavně, že za všechny transakce provedené průkazem nesu odpovědnost. Kamery s IR světlem jsou snad na každé chodbě. Nikde jsem nenašel informace co se děje se záznamem, kdo k němu má přístup, jak se dál zpracovává.
Heh, měls zůstat na *lepší*
Heh, měls zůstat na *lepší* škole. ^.^
RFID na ČVUT
Hele, doufám, že RFID přenášíš ve folii a u turniketu ho vytáhneš.
"proč"
Jak to může registrovat, *proč* dotyčná osoba v(y)stoupila?
they select whether they are
they select whether they are signing in or out and why
Což ale nesouvisí s
Což ale nesouvisí s rozpoznáváním xichtů. Je to identické jako když u nás byl u dveří pracovník školy (vrátný, případně někdo z vedení) a zapisoval si jména. Akorát tohle je teoreticky efektivnější.