dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý. Podstatné je pouze to, jak se daná látka roztahuje či smršťuje při změně teploty.
I kdyby to galium a indium fungovalo - asi by to byly pěkně drahé teploměry.
Tyto teploměry se vyrábějí a nejsou drahé. Otázkou je, proč nemocnice nenakupují právě takovéto teploměry - ale možná to nějaký důvod má. Každopádně mi připadají lepší než ty drahé elektronické hračky.
Může být problém například s viskozitou a/nebo povrchovým napětím používané slitiny. Podíval jsem se na Wikipedii a našel toto:
Galinstan is commercially used as a mercury replacement in thermometers due to its nontoxic properties, but the inner tube must be coated with gallium oxide to prevent the alloy from wetting the glass surface.
To by nasvědčovalo tomu, že největší problém je se smáčivostí a ta může být právě důvodem, proč to nechce jít sklepat. Zvlášť pokud nebyl vnitřek správně potažen tím oxidem.
Můžete mi poradi, jakým způsobem se tento NOVÝ teploměr setřepává pro opakované měření?Koupila jsem si teploměr, změřila teplotu, ale jen jednou. Nejde setřepat.Myslela jsem si, že může být vadný. Koupila jsem druhý a pokus se opět nezdařil.Nepomohl ani mrazák.Čm
dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý
Jako že bychom měřili teplotu těla bimetalem, nebo na setinu milimetru měřili délku kovové tyčky? Řekl bych, že se docela hodí, pokud bude médium při pokojové teplotě tekuté (tekutost při měřené teplotě nestačí, protože kapilára bývá typicky studenější)…
ok, myslel jsem to tak, že stačí, když je v kapiláře kapalina. Když se totiž mluvilo o měření teploty, tak mi to evokovalo termočlánky - které se naopak kalibrují pomocí definovaných bodů tání čistých látek. Což pro běžné lékařské teploměry není potřeba. Nicméně, myslím, že si rozumíme. Příště si své technické poznámky radši odpustím.
Co je to ten "pořádný kvalitní digitální"? Ono to není tak jednoduché - kdyby v tom bylo jasno, tak není co řešit. Jenže nikdo neví, které z těch teploměrů jsou opravdu kvalitní.
Pokud je problém v tom, že na začátku je teploměr přesný a "rozjede" se až po nějaké době (1-2 roky), tak ta zkouška je docela k ničemu, protože po té době už se stejný typ nemusí vůbec vyrábět. Mimochodem podobný problém je i u tonometrů (ty rtuťové se také nahrazují novějšími), kde s těmi moderními dokáže měřit i cvičená opice, ale zhusta to naměří nesmysly, a to i při správném použití. Nebo se musí měření několikrát opakovat, protože se člověk dočká jen hlášky "ERROR".
U těch moderních tonometrů si myslím, že není ani tak problém v přesnosti s nebarometrickým měřením tlaku, ale spíš v tom, že z těch nepatrných výkyvů v tlaku toho prostě moc neuhádneš. Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
A taky by šel udělat vodní tonometr s několikametrovým vodním sloupcem :-).
Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
Kdyby... Jenže ještě jsem neviděl přístroj, který by tak fungoval. Všechny digitální byly plně automatické, měřily nesmysly a často hlásily chybu. Pokud by to měření bylo manuální, tak je v podstatě jedno, na jakém principu probíhá měření - klidně by to mohl být třeba manometr s kovovou trubicí, přesnost by byla slušná.
Der Spiegel a Duncan Campbell upozornili v souvislosti se skandálem kolem odposlechu kancléřky Merkelové, že mnoho amerických ambasád má v nejvyšším patře zaslepená okna a stavebně to vypadá dost podobně špionážní věži GCHQ, kde byla instalována sledovací technika. Kdo to půjde omrknout?
V Událostech ČT mají politické strany seřazené podle získaných hlasů sestupně. Bohužel mezi Zelenými (3.19%) a Zemanovci (1.51%) chybí dvě strany - Piráti (2.66%) a Svobodní (2.46%). Grafika je doprovázena komentářem „Pro Úsvít hlasovalo 340 tisíc lidí, stejně, jako pro Lidovce. A na závěr ještě dvě strany, které se do sněmovny nedostaly - SZ podpořilo 160 tisíc lidí a Zemanovce jenom 75 tisíc.“ Pokud máte Flashplayer nebo vám chodí ctsream, můžete si záznam tohoto trapasu stáhnout. Pro ty ostatní je tady screenshot.
Minulý týden jsme vás informovali o backdooru v routerech D-Link a v sobotu o backdooru v routerech Tenda. Dnes vás informujeme o backdooru v routerech TP-Link. Útočník pošle HTTP požadavek, router se připojí na jeho počítač, stáhne si přes TFTP soubor a spustí ho jako root.
Britští ISP Virgin a Sky blokují přístup k webům, kde nikdy nebyl jakýkoli „závadný“ obsah. Podle všeho jde o následek špatného technického řešení, kdy byla zablokována služba sloužící k přesměrovávání domén 2. úrovně na load balancery.
Nedávno jsme informovali o backdooru v routerech D-Link. Nyní byl objeven backdoor v routerech Tenda. Na UDP portu 7329 v LAN/WLAN je po zaslání magic sekvence "w302r_mfg\0" dostupný rootshell.
Když si nastavíte user agenta na "xmlset_roodkcableoj28840ybtide" (čteno pozpátku "edit by 04882 joel backdoor") a vlezete na webovou administraci některých SOHO routerů D-Link, zjistíte, že se nemusíte přihlašovat. Ve firmwaru, který D-Link musí podle GPL zveřejnit, někdo dokonce našel konfigurační volby BACKDOOR_SIGNATURE a XMLSET_BACKDOOR_USER_AGENT (nastavenou na zmíněný useragent).
Komentáře
Jak jsou na tom teploměry se
Jak jsou na tom teploměry se slitinami s nízkým bodem tání (galium, indium)? Ty by měly být použitelné, ne?
dovolím si čistě technickou
dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý. Podstatné je pouze to, jak se daná látka roztahuje či smršťuje při změně teploty.
I kdyby to galium a indium fungovalo - asi by to byly pěkně drahé teploměry.
Re: dovolím si čistě technickou
Tyto teploměry se vyrábějí a nejsou drahé. Otázkou je, proč nemocnice nenakupují právě takovéto teploměry - ale možná to nějaký důvod má. Každopádně mi připadají lepší než ty drahé elektronické hračky.
aha... hm, na uvedeném odkazu
aha... hm, na uvedeném odkazu si někdo stěžuje, že takový teploměr nejde setřepat. Třeba mají tedy větší poruchovost nebo co....
Re: aha... hm, na uvedeném odkazu
Může být problém například s viskozitou a/nebo povrchovým napětím používané slitiny. Podíval jsem se na Wikipedii a našel toto:
Galinstan is commercially used as a mercury replacement in thermometers due to its nontoxic properties, but the inner tube must be coated with gallium oxide to prevent the alloy from wetting the glass surface.
To by nasvědčovalo tomu, že největší problém je se smáčivostí a ta může být právě důvodem, proč to nechce jít sklepat. Zvlášť pokud nebyl vnitřek správně potažen tím oxidem.
Možná jsou jen na jedno
Možná jsou jen na jedno použití :-D
(viz diskuse na stránkách toho obchodu)
dovolím si čistě technickou
Jako že bychom měřili teplotu těla bimetalem, nebo na setinu milimetru měřili délku kovové tyčky? Řekl bych, že se docela hodí, pokud bude médium při pokojové teplotě tekuté (tekutost při měřené teplotě nestačí, protože kapilára bývá typicky studenější)…
ok, myslel jsem to tak, že
ok, myslel jsem to tak, že stačí, když je v kapiláře kapalina. Když se totiž mluvilo o měření teploty, tak mi to evokovalo termočlánky - které se naopak kalibrují pomocí definovaných bodů tání čistých látek. Což pro běžné lékařské teploměry není potřeba. Nicméně, myslím, že si rozumíme. Příště si své technické poznámky radši odpustím.
Proč si nekoupí nějaký
Proč si nekoupí nějaký pořádný kvalitní digitální. Ta cena nemůže být tak hrozná.
Re: Proč si nekoupí nějaký
Co je to ten "pořádný kvalitní digitální"? Ono to není tak jednoduché - kdyby v tom bylo jasno, tak není co řešit. Jenže nikdo neví, které z těch teploměrů jsou opravdu kvalitní.
Prakticky jakýkoliv
Prakticky jakýkoliv nevyrobený doma (← nadsázka).
To je tak složitý se domluvit a koupit vždy jen jeden na zkoušku? Nehledě na to, že kvalitní by měl mít nějaký datasheet s tabulkou tolerancí.
Re: Prakticky jakýkoliv
Pokud je problém v tom, že na začátku je teploměr přesný a "rozjede" se až po nějaké době (1-2 roky), tak ta zkouška je docela k ničemu, protože po té době už se stejný typ nemusí vůbec vyrábět. Mimochodem podobný problém je i u tonometrů (ty rtuťové se také nahrazují novějšími), kde s těmi moderními dokáže měřit i cvičená opice, ale zhusta to naměří nesmysly, a to i při správném použití. Nebo se musí měření několikrát opakovat, protože se člověk dočká jen hlášky "ERROR".
Aha, ale to se dá řešit
Aha, ale to se dá řešit rekalibrací (u digitálního se prostě jen přeprogramuje nějaká tabulka).
Re: Aha, ale to se dá řešit
Jenže ta rekalibrace něco stojí (a to docela dost). A pokud by se měla dělat častěji, tak už je to docela znát.
U těch moderních tonometrů si
U těch moderních tonometrů si myslím, že není ani tak problém v přesnosti s nebarometrickým měřením tlaku, ale spíš v tom, že z těch nepatrných výkyvů v tlaku toho prostě moc neuhádneš. Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
A taky by šel udělat vodní tonometr s několikametrovým vodním sloupcem :-).
Re: U těch moderních tonometrů si
Kdyby... Jenže ještě jsem neviděl přístroj, který by tak fungoval. Všechny digitální byly plně automatické, měřily nesmysly a často hlásily chybu. Pokud by to měření bylo manuální, tak je v podstatě jedno, na jakém principu probíhá měření - klidně by to mohl být třeba manometr s kovovou trubicí, přesnost by byla slušná.