dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý. Podstatné je pouze to, jak se daná látka roztahuje či smršťuje při změně teploty.
I kdyby to galium a indium fungovalo - asi by to byly pěkně drahé teploměry.
Tyto teploměry se vyrábějí a nejsou drahé. Otázkou je, proč nemocnice nenakupují právě takovéto teploměry - ale možná to nějaký důvod má. Každopádně mi připadají lepší než ty drahé elektronické hračky.
Může být problém například s viskozitou a/nebo povrchovým napětím používané slitiny. Podíval jsem se na Wikipedii a našel toto:
Galinstan is commercially used as a mercury replacement in thermometers due to its nontoxic properties, but the inner tube must be coated with gallium oxide to prevent the alloy from wetting the glass surface.
To by nasvědčovalo tomu, že největší problém je se smáčivostí a ta může být právě důvodem, proč to nechce jít sklepat. Zvlášť pokud nebyl vnitřek správně potažen tím oxidem.
Můžete mi poradi, jakým způsobem se tento NOVÝ teploměr setřepává pro opakované měření?Koupila jsem si teploměr, změřila teplotu, ale jen jednou. Nejde setřepat.Myslela jsem si, že může být vadný. Koupila jsem druhý a pokus se opět nezdařil.Nepomohl ani mrazák.Čm
dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý
Jako že bychom měřili teplotu těla bimetalem, nebo na setinu milimetru měřili délku kovové tyčky? Řekl bych, že se docela hodí, pokud bude médium při pokojové teplotě tekuté (tekutost při měřené teplotě nestačí, protože kapilára bývá typicky studenější)…
ok, myslel jsem to tak, že stačí, když je v kapiláře kapalina. Když se totiž mluvilo o měření teploty, tak mi to evokovalo termočlánky - které se naopak kalibrují pomocí definovaných bodů tání čistých látek. Což pro běžné lékařské teploměry není potřeba. Nicméně, myslím, že si rozumíme. Příště si své technické poznámky radši odpustím.
Co je to ten "pořádný kvalitní digitální"? Ono to není tak jednoduché - kdyby v tom bylo jasno, tak není co řešit. Jenže nikdo neví, které z těch teploměrů jsou opravdu kvalitní.
Pokud je problém v tom, že na začátku je teploměr přesný a "rozjede" se až po nějaké době (1-2 roky), tak ta zkouška je docela k ničemu, protože po té době už se stejný typ nemusí vůbec vyrábět. Mimochodem podobný problém je i u tonometrů (ty rtuťové se také nahrazují novějšími), kde s těmi moderními dokáže měřit i cvičená opice, ale zhusta to naměří nesmysly, a to i při správném použití. Nebo se musí měření několikrát opakovat, protože se člověk dočká jen hlášky "ERROR".
U těch moderních tonometrů si myslím, že není ani tak problém v přesnosti s nebarometrickým měřením tlaku, ale spíš v tom, že z těch nepatrných výkyvů v tlaku toho prostě moc neuhádneš. Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
A taky by šel udělat vodní tonometr s několikametrovým vodním sloupcem :-).
Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
Kdyby... Jenže ještě jsem neviděl přístroj, který by tak fungoval. Všechny digitální byly plně automatické, měřily nesmysly a často hlásily chybu. Pokud by to měření bylo manuální, tak je v podstatě jedno, na jakém principu probíhá měření - klidně by to mohl být třeba manometr s kovovou trubicí, přesnost by byla slušná.
FBI tiše buduje nové centrum (Domestic Communications Assistance Center), které se má zabývat sledováním široké škály elektronických komunikačních prostředků. Nabízí dobře placená pracovní místa například pro testování sledovacích řešení pro rozvíjející se technologie.
Spojené státy americké se prolamují do webových stránek teroristické organizace al-Káida a upravují jejich obsah „k obrazu svému“. Když se například na webech jemenských kmenů objevil nábor do organizace, do 48 hodin byl obsah upraven do podoby ukazující počet obětí al-Káidy z řad obyvatel Jemenu.
V americkém státě New York se připravuje zákon, který zakáže jakékoli anonymní vyjadřování na webu. Všechny anonymní příspěvky v diskusích (u blogů, novinových článků apod.) tak budou muset být odstraněny.
Kanadští telekomunikační operátoři tajně podporují návrh zákona, kterým by se zavedlo snazší a intenzivnější sledování uživatelů Internetu. Návrh mimo jiné poměrně podrobně řeší dimenzování sledovací infrastruktury.
Americký senát schválil zákon, který zavádí od roku 2015 povinnost montovat do automobilů „černé skříňky“. Zatím se počítá, že pro přístup k datům bude potřeba soudní příkaz, s výjimkou vyšetřování dopravních nehod.
Práce Jamese Freedmana ze Stanford Law School se zabývá možností využít copyright jako nástroj v boji proti zveřejňování tajných dokumentů na WikiLeaks apod.
Proti firmě Facebook byla podána žaloba o 15 miliard USD za to, že sleduje uživatele i poté, co se ze sítě Facebook odhlásili. Není to zdaleka první případ takové žaloby, která cílí na využívání cookies pro sledování odhlášených uživatelů.
Britská vláda byla donucena zveřejnit, že více než 1000 zaměstnanců z ministerstev práce a zdravotnictví slídilo v soukromých datech lidí (zdravotních záznamech, informacích o zaměstnání, trestních rejstřících atd.).
Londýnská metropolitní policie používá metodu „rychlá extrakce dat“ z mobilních telefonů a dalších přístrojů. Místo odesílání zařízení k forenzní analýze je extrakce provedena během zajištění podezřelého v policejní cele.
Komentáře
Jak jsou na tom teploměry se
Jak jsou na tom teploměry se slitinami s nízkým bodem tání (galium, indium)? Ty by měly být použitelné, ne?
dovolím si čistě technickou
dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý. Podstatné je pouze to, jak se daná látka roztahuje či smršťuje při změně teploty.
I kdyby to galium a indium fungovalo - asi by to byly pěkně drahé teploměry.
Re: dovolím si čistě technickou
Tyto teploměry se vyrábějí a nejsou drahé. Otázkou je, proč nemocnice nenakupují právě takovéto teploměry - ale možná to nějaký důvod má. Každopádně mi připadají lepší než ty drahé elektronické hračky.
aha... hm, na uvedeném odkazu
aha... hm, na uvedeném odkazu si někdo stěžuje, že takový teploměr nejde setřepat. Třeba mají tedy větší poruchovost nebo co....
Re: aha... hm, na uvedeném odkazu
Může být problém například s viskozitou a/nebo povrchovým napětím používané slitiny. Podíval jsem se na Wikipedii a našel toto:
Galinstan is commercially used as a mercury replacement in thermometers due to its nontoxic properties, but the inner tube must be coated with gallium oxide to prevent the alloy from wetting the glass surface.
To by nasvědčovalo tomu, že největší problém je se smáčivostí a ta může být právě důvodem, proč to nechce jít sklepat. Zvlášť pokud nebyl vnitřek správně potažen tím oxidem.
Možná jsou jen na jedno
Možná jsou jen na jedno použití :-D
(viz diskuse na stránkách toho obchodu)
dovolím si čistě technickou
Jako že bychom měřili teplotu těla bimetalem, nebo na setinu milimetru měřili délku kovové tyčky? Řekl bych, že se docela hodí, pokud bude médium při pokojové teplotě tekuté (tekutost při měřené teplotě nestačí, protože kapilára bývá typicky studenější)…
ok, myslel jsem to tak, že
ok, myslel jsem to tak, že stačí, když je v kapiláře kapalina. Když se totiž mluvilo o měření teploty, tak mi to evokovalo termočlánky - které se naopak kalibrují pomocí definovaných bodů tání čistých látek. Což pro běžné lékařské teploměry není potřeba. Nicméně, myslím, že si rozumíme. Příště si své technické poznámky radši odpustím.
Proč si nekoupí nějaký
Proč si nekoupí nějaký pořádný kvalitní digitální. Ta cena nemůže být tak hrozná.
Re: Proč si nekoupí nějaký
Co je to ten "pořádný kvalitní digitální"? Ono to není tak jednoduché - kdyby v tom bylo jasno, tak není co řešit. Jenže nikdo neví, které z těch teploměrů jsou opravdu kvalitní.
Prakticky jakýkoliv
Prakticky jakýkoliv nevyrobený doma (← nadsázka).
To je tak složitý se domluvit a koupit vždy jen jeden na zkoušku? Nehledě na to, že kvalitní by měl mít nějaký datasheet s tabulkou tolerancí.
Re: Prakticky jakýkoliv
Pokud je problém v tom, že na začátku je teploměr přesný a "rozjede" se až po nějaké době (1-2 roky), tak ta zkouška je docela k ničemu, protože po té době už se stejný typ nemusí vůbec vyrábět. Mimochodem podobný problém je i u tonometrů (ty rtuťové se také nahrazují novějšími), kde s těmi moderními dokáže měřit i cvičená opice, ale zhusta to naměří nesmysly, a to i při správném použití. Nebo se musí měření několikrát opakovat, protože se člověk dočká jen hlášky "ERROR".
Aha, ale to se dá řešit
Aha, ale to se dá řešit rekalibrací (u digitálního se prostě jen přeprogramuje nějaká tabulka).
Re: Aha, ale to se dá řešit
Jenže ta rekalibrace něco stojí (a to docela dost). A pokud by se měla dělat častěji, tak už je to docela znát.
U těch moderních tonometrů si
U těch moderních tonometrů si myslím, že není ani tak problém v přesnosti s nebarometrickým měřením tlaku, ale spíš v tom, že z těch nepatrných výkyvů v tlaku toho prostě moc neuhádneš. Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
A taky by šel udělat vodní tonometr s několikametrovým vodním sloupcem :-).
Re: U těch moderních tonometrů si
Kdyby... Jenže ještě jsem neviděl přístroj, který by tak fungoval. Všechny digitální byly plně automatické, měřily nesmysly a často hlásily chybu. Pokud by to měření bylo manuální, tak je v podstatě jedno, na jakém principu probíhá měření - klidně by to mohl být třeba manometr s kovovou trubicí, přesnost by byla slušná.