dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý. Podstatné je pouze to, jak se daná látka roztahuje či smršťuje při změně teploty.
I kdyby to galium a indium fungovalo - asi by to byly pěkně drahé teploměry.
Tyto teploměry se vyrábějí a nejsou drahé. Otázkou je, proč nemocnice nenakupují právě takovéto teploměry - ale možná to nějaký důvod má. Každopádně mi připadají lepší než ty drahé elektronické hračky.
Může být problém například s viskozitou a/nebo povrchovým napětím používané slitiny. Podíval jsem se na Wikipedii a našel toto:
Galinstan is commercially used as a mercury replacement in thermometers due to its nontoxic properties, but the inner tube must be coated with gallium oxide to prevent the alloy from wetting the glass surface.
To by nasvědčovalo tomu, že největší problém je se smáčivostí a ta může být právě důvodem, proč to nechce jít sklepat. Zvlášť pokud nebyl vnitřek správně potažen tím oxidem.
Můžete mi poradi, jakým způsobem se tento NOVÝ teploměr setřepává pro opakované měření?Koupila jsem si teploměr, změřila teplotu, ale jen jednou. Nejde setřepat.Myslela jsem si, že může být vadný. Koupila jsem druhý a pokus se opět nezdařil.Nepomohl ani mrazák.Čm
dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý
Jako že bychom měřili teplotu těla bimetalem, nebo na setinu milimetru měřili délku kovové tyčky? Řekl bych, že se docela hodí, pokud bude médium při pokojové teplotě tekuté (tekutost při měřené teplotě nestačí, protože kapilára bývá typicky studenější)…
ok, myslel jsem to tak, že stačí, když je v kapiláře kapalina. Když se totiž mluvilo o měření teploty, tak mi to evokovalo termočlánky - které se naopak kalibrují pomocí definovaných bodů tání čistých látek. Což pro běžné lékařské teploměry není potřeba. Nicméně, myslím, že si rozumíme. Příště si své technické poznámky radši odpustím.
Co je to ten "pořádný kvalitní digitální"? Ono to není tak jednoduché - kdyby v tom bylo jasno, tak není co řešit. Jenže nikdo neví, které z těch teploměrů jsou opravdu kvalitní.
Pokud je problém v tom, že na začátku je teploměr přesný a "rozjede" se až po nějaké době (1-2 roky), tak ta zkouška je docela k ničemu, protože po té době už se stejný typ nemusí vůbec vyrábět. Mimochodem podobný problém je i u tonometrů (ty rtuťové se také nahrazují novějšími), kde s těmi moderními dokáže měřit i cvičená opice, ale zhusta to naměří nesmysly, a to i při správném použití. Nebo se musí měření několikrát opakovat, protože se člověk dočká jen hlášky "ERROR".
U těch moderních tonometrů si myslím, že není ani tak problém v přesnosti s nebarometrickým měřením tlaku, ale spíš v tom, že z těch nepatrných výkyvů v tlaku toho prostě moc neuhádneš. Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
A taky by šel udělat vodní tonometr s několikametrovým vodním sloupcem :-).
Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
Kdyby... Jenže ještě jsem neviděl přístroj, který by tak fungoval. Všechny digitální byly plně automatické, měřily nesmysly a často hlásily chybu. Pokud by to měření bylo manuální, tak je v podstatě jedno, na jakém principu probíhá měření - klidně by to mohl být třeba manometr s kovovou trubicí, přesnost by byla slušná.
Odvolací soud zrušil nařízení, podle kterého Internet Info muselo smazat diskuzi o firmě Prolux, protože se v ní objevovaly hanlivé výrazy. IInfo musí jen zcenzurovat výraz „lže jak svině“. Soudní výlohy hradí Prolux. O kauze jsme informovali: 123
Iuridicum Remedium připravuje debatu o svobodě internetu, současné komercionalizaci informací a formování nových zákonů internetu, jako je například dohoda ACTA. Koná se v úterý 22. března od 20.00 v Praze Holešovicích.
Soudní proces s Vladimírem Stworou, který je popotahován za publikaci článku Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta, bude mít zřejmě třetí díl. Státní zástupce se totiž již podruhé odvolal proti osvobozujícímu rozsudku a odvolání mu prošlo (všimněte si našeho redaktora na fotografii v článku :). Hra se zřejmě bude hrát do té doby, než nějaký soud rozhodne „správně“.
Kolínský deník zveřejnil ukázky snímků z kamer, které na jedné z kolínských křižovatek zaznamenávají jízdu na červenou. Podobný systém bude brzy instalován na další křižovatku.
V německém Institutu Maxe Plancka vyvinuli miniaturní ohebné tranzistory, které půjdou zabudovávat například do bankovek. Umožnilo by to jednak novou ochranu proti padělání, ale také sledovat pohyb (pomocí bezdrátových skenerů) jednotlivých bankovek po světě.
TV Nova dostává malé plus za to, že názorně předvedla, co se vám může stát, pokud nebudete šifrovat disk, nebudete mít geograficky oddělenou zálohu a budete se bavit s policií. Je ovšem otázkou, co si z toho většina diváků odnesla. Informuje Lupa.
V rámci operace „Zachraňte naše děti“ americká vláda opět zabavovala domény. Tentokrát „omylem“ odpojili i 84 000 nezávadných webů. Patřily totiž jednomu bezplatnému poskytovateli DNS. Píše TorrentFreak.com.
O zámku s backdoorem, který umožní bezpečnostním složkám jej snadno otevřít, jsme se tu již zmínili. Vypadá to, že existuje několik standardizovaných rozhraní pro paklíče. Provést reverzní inženýrství použitého mechanismu a vybrousit příslušný protikus by nemělo být příliš složité (nebo by to alespoň mohl dobrý přítel na letišti obtisknout do plastelíny). Ujme se toho někdo?
Americký prezident Barack Obama (zřejmě nechtěně) potvrdil, že má FBI bez jakéhokoli dohledu přístup k záznamům mezinárodních telefonních hovorů. Již v minulosti úřad opakovaně zneužíval svůj neomezený přístup k hovorům, myslelo se však, že to v roce 2006 skončilo.
Komentáře
Jak jsou na tom teploměry se
Jak jsou na tom teploměry se slitinami s nízkým bodem tání (galium, indium)? Ty by měly být použitelné, ne?
dovolím si čistě technickou
dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý. Podstatné je pouze to, jak se daná látka roztahuje či smršťuje při změně teploty.
I kdyby to galium a indium fungovalo - asi by to byly pěkně drahé teploměry.
Re: dovolím si čistě technickou
Tyto teploměry se vyrábějí a nejsou drahé. Otázkou je, proč nemocnice nenakupují právě takovéto teploměry - ale možná to nějaký důvod má. Každopádně mi připadají lepší než ty drahé elektronické hračky.
aha... hm, na uvedeném odkazu
aha... hm, na uvedeném odkazu si někdo stěžuje, že takový teploměr nejde setřepat. Třeba mají tedy větší poruchovost nebo co....
Re: aha... hm, na uvedeném odkazu
Může být problém například s viskozitou a/nebo povrchovým napětím používané slitiny. Podíval jsem se na Wikipedii a našel toto:
Galinstan is commercially used as a mercury replacement in thermometers due to its nontoxic properties, but the inner tube must be coated with gallium oxide to prevent the alloy from wetting the glass surface.
To by nasvědčovalo tomu, že největší problém je se smáčivostí a ta může být právě důvodem, proč to nechce jít sklepat. Zvlášť pokud nebyl vnitřek správně potažen tím oxidem.
Možná jsou jen na jedno
Možná jsou jen na jedno použití :-D
(viz diskuse na stránkách toho obchodu)
dovolím si čistě technickou
Jako že bychom měřili teplotu těla bimetalem, nebo na setinu milimetru měřili délku kovové tyčky? Řekl bych, že se docela hodí, pokud bude médium při pokojové teplotě tekuté (tekutost při měřené teplotě nestačí, protože kapilára bývá typicky studenější)…
ok, myslel jsem to tak, že
ok, myslel jsem to tak, že stačí, když je v kapiláře kapalina. Když se totiž mluvilo o měření teploty, tak mi to evokovalo termočlánky - které se naopak kalibrují pomocí definovaných bodů tání čistých látek. Což pro běžné lékařské teploměry není potřeba. Nicméně, myslím, že si rozumíme. Příště si své technické poznámky radši odpustím.
Proč si nekoupí nějaký
Proč si nekoupí nějaký pořádný kvalitní digitální. Ta cena nemůže být tak hrozná.
Re: Proč si nekoupí nějaký
Co je to ten "pořádný kvalitní digitální"? Ono to není tak jednoduché - kdyby v tom bylo jasno, tak není co řešit. Jenže nikdo neví, které z těch teploměrů jsou opravdu kvalitní.
Prakticky jakýkoliv
Prakticky jakýkoliv nevyrobený doma (← nadsázka).
To je tak složitý se domluvit a koupit vždy jen jeden na zkoušku? Nehledě na to, že kvalitní by měl mít nějaký datasheet s tabulkou tolerancí.
Re: Prakticky jakýkoliv
Pokud je problém v tom, že na začátku je teploměr přesný a "rozjede" se až po nějaké době (1-2 roky), tak ta zkouška je docela k ničemu, protože po té době už se stejný typ nemusí vůbec vyrábět. Mimochodem podobný problém je i u tonometrů (ty rtuťové se také nahrazují novějšími), kde s těmi moderními dokáže měřit i cvičená opice, ale zhusta to naměří nesmysly, a to i při správném použití. Nebo se musí měření několikrát opakovat, protože se člověk dočká jen hlášky "ERROR".
Aha, ale to se dá řešit
Aha, ale to se dá řešit rekalibrací (u digitálního se prostě jen přeprogramuje nějaká tabulka).
Re: Aha, ale to se dá řešit
Jenže ta rekalibrace něco stojí (a to docela dost). A pokud by se měla dělat častěji, tak už je to docela znát.
U těch moderních tonometrů si
U těch moderních tonometrů si myslím, že není ani tak problém v přesnosti s nebarometrickým měřením tlaku, ale spíš v tom, že z těch nepatrných výkyvů v tlaku toho prostě moc neuhádneš. Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
A taky by šel udělat vodní tonometr s několikametrovým vodním sloupcem :-).
Re: U těch moderních tonometrů si
Kdyby... Jenže ještě jsem neviděl přístroj, který by tak fungoval. Všechny digitální byly plně automatické, měřily nesmysly a často hlásily chybu. Pokud by to měření bylo manuální, tak je v podstatě jedno, na jakém principu probíhá měření - klidně by to mohl být třeba manometr s kovovou trubicí, přesnost by byla slušná.