dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý. Podstatné je pouze to, jak se daná látka roztahuje či smršťuje při změně teploty.
I kdyby to galium a indium fungovalo - asi by to byly pěkně drahé teploměry.
Tyto teploměry se vyrábějí a nejsou drahé. Otázkou je, proč nemocnice nenakupují právě takovéto teploměry - ale možná to nějaký důvod má. Každopádně mi připadají lepší než ty drahé elektronické hračky.
Může být problém například s viskozitou a/nebo povrchovým napětím používané slitiny. Podíval jsem se na Wikipedii a našel toto:
Galinstan is commercially used as a mercury replacement in thermometers due to its nontoxic properties, but the inner tube must be coated with gallium oxide to prevent the alloy from wetting the glass surface.
To by nasvědčovalo tomu, že největší problém je se smáčivostí a ta může být právě důvodem, proč to nechce jít sklepat. Zvlášť pokud nebyl vnitřek správně potažen tím oxidem.
Můžete mi poradi, jakým způsobem se tento NOVÝ teploměr setřepává pro opakované měření?Koupila jsem si teploměr, změřila teplotu, ale jen jednou. Nejde setřepat.Myslela jsem si, že může být vadný. Koupila jsem druhý a pokus se opět nezdařil.Nepomohl ani mrazák.Čm
dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý
Jako že bychom měřili teplotu těla bimetalem, nebo na setinu milimetru měřili délku kovové tyčky? Řekl bych, že se docela hodí, pokud bude médium při pokojové teplotě tekuté (tekutost při měřené teplotě nestačí, protože kapilára bývá typicky studenější)…
ok, myslel jsem to tak, že stačí, když je v kapiláře kapalina. Když se totiž mluvilo o měření teploty, tak mi to evokovalo termočlánky - které se naopak kalibrují pomocí definovaných bodů tání čistých látek. Což pro běžné lékařské teploměry není potřeba. Nicméně, myslím, že si rozumíme. Příště si své technické poznámky radši odpustím.
Co je to ten "pořádný kvalitní digitální"? Ono to není tak jednoduché - kdyby v tom bylo jasno, tak není co řešit. Jenže nikdo neví, které z těch teploměrů jsou opravdu kvalitní.
Pokud je problém v tom, že na začátku je teploměr přesný a "rozjede" se až po nějaké době (1-2 roky), tak ta zkouška je docela k ničemu, protože po té době už se stejný typ nemusí vůbec vyrábět. Mimochodem podobný problém je i u tonometrů (ty rtuťové se také nahrazují novějšími), kde s těmi moderními dokáže měřit i cvičená opice, ale zhusta to naměří nesmysly, a to i při správném použití. Nebo se musí měření několikrát opakovat, protože se člověk dočká jen hlášky "ERROR".
U těch moderních tonometrů si myslím, že není ani tak problém v přesnosti s nebarometrickým měřením tlaku, ale spíš v tom, že z těch nepatrných výkyvů v tlaku toho prostě moc neuhádneš. Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
A taky by šel udělat vodní tonometr s několikametrovým vodním sloupcem :-).
Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
Kdyby... Jenže ještě jsem neviděl přístroj, který by tak fungoval. Všechny digitální byly plně automatické, měřily nesmysly a často hlásily chybu. Pokud by to měření bylo manuální, tak je v podstatě jedno, na jakém principu probíhá měření - klidně by to mohl být třeba manometr s kovovou trubicí, přesnost by byla slušná.
V Itálii mohou být poskytovatelé držiteli autorských práv donuceni k cenzuře zahraničních webů poskytujících .torrent soubory. Prý je poskytování těchto několikakilobajtových souborů napomáháním k trestné činnosti…
Proudový šifrovací algoritmus A5/1, používaný u technologie GSM pro šifrování komunikace mobilních telefonů se základnovými stanicemi, lze nyní považovat za ještě o něco méně bezpečný. Pomocí distribuovaného výpočtu a sdílení kódové knihy může prakticky kdokoliv dešifrovat přenášená data v reálném čase, bez použití dešifrování hrubou silou.
Nad nutností evropské směrnice o regulaci internetového vysílání, která klade na provozovatele audiovizuálních služeb nesmyslné požadavky, se zamýšlí Jan Potůček.
O průběhu a ospravedlňování války USA s Jemenem píše Czech Free Press. „Prozatím jediným pojítkem mezi nigerijským atentátníkem a Jemenem je přitom jeho vlastní tvrzení, že je členem hnutí Al Kajda a že bombu (konkrétně kondom s jakousi výbušninou uvnitř) dostal od výrobců výbušnin z Jemenu.“
GSM hovor šifrovaný A5/1 lze poslouchat v reálném čase. Píše o tom DSL.sk. Skupina, která se zabývá prolomením této šifry začala zveřejňovat předpočítané rainbow tables.
Americký kabelový operátor Comcast u svého „neomezeného“ připojení omezoval P2P jednak shapováním, druhak man-in-the-middle útokem. Nyní mezi své zákazníky musí rozdělit 16 milionů USD. Znamená to ovšem, že každý zákazník dostane méně než 16 dolarů.
Fixated Threat Assessment Centre (FTAC) může zadržet člověka bez soudu po 6 měsíců na základě rozhodnutí dvou lékařů o tom, že je duševně chorý. Prý je to zneužíváno pro umlčení lidí kritizujících britskou politiku (1, 2, 3)
„The Mental Health Act requires two doctors or psychiatrists to approve a forcible detention, or “sectioning”, for treatment. It allows a patient to be held for up to six months before a further psychological assessment. Patients are then reviewed every year to determine if they can be released.“
Komentáře
Jak jsou na tom teploměry se
Jak jsou na tom teploměry se slitinami s nízkým bodem tání (galium, indium)? Ty by měly být použitelné, ne?
dovolím si čistě technickou
dovolím si čistě technickou poznámku - pro teploměr není bod tání důležitý. Podstatné je pouze to, jak se daná látka roztahuje či smršťuje při změně teploty.
I kdyby to galium a indium fungovalo - asi by to byly pěkně drahé teploměry.
Re: dovolím si čistě technickou
Tyto teploměry se vyrábějí a nejsou drahé. Otázkou je, proč nemocnice nenakupují právě takovéto teploměry - ale možná to nějaký důvod má. Každopádně mi připadají lepší než ty drahé elektronické hračky.
aha... hm, na uvedeném odkazu
aha... hm, na uvedeném odkazu si někdo stěžuje, že takový teploměr nejde setřepat. Třeba mají tedy větší poruchovost nebo co....
Re: aha... hm, na uvedeném odkazu
Může být problém například s viskozitou a/nebo povrchovým napětím používané slitiny. Podíval jsem se na Wikipedii a našel toto:
Galinstan is commercially used as a mercury replacement in thermometers due to its nontoxic properties, but the inner tube must be coated with gallium oxide to prevent the alloy from wetting the glass surface.
To by nasvědčovalo tomu, že největší problém je se smáčivostí a ta může být právě důvodem, proč to nechce jít sklepat. Zvlášť pokud nebyl vnitřek správně potažen tím oxidem.
Možná jsou jen na jedno
Možná jsou jen na jedno použití :-D
(viz diskuse na stránkách toho obchodu)
dovolím si čistě technickou
Jako že bychom měřili teplotu těla bimetalem, nebo na setinu milimetru měřili délku kovové tyčky? Řekl bych, že se docela hodí, pokud bude médium při pokojové teplotě tekuté (tekutost při měřené teplotě nestačí, protože kapilára bývá typicky studenější)…
ok, myslel jsem to tak, že
ok, myslel jsem to tak, že stačí, když je v kapiláře kapalina. Když se totiž mluvilo o měření teploty, tak mi to evokovalo termočlánky - které se naopak kalibrují pomocí definovaných bodů tání čistých látek. Což pro běžné lékařské teploměry není potřeba. Nicméně, myslím, že si rozumíme. Příště si své technické poznámky radši odpustím.
Proč si nekoupí nějaký
Proč si nekoupí nějaký pořádný kvalitní digitální. Ta cena nemůže být tak hrozná.
Re: Proč si nekoupí nějaký
Co je to ten "pořádný kvalitní digitální"? Ono to není tak jednoduché - kdyby v tom bylo jasno, tak není co řešit. Jenže nikdo neví, které z těch teploměrů jsou opravdu kvalitní.
Prakticky jakýkoliv
Prakticky jakýkoliv nevyrobený doma (← nadsázka).
To je tak složitý se domluvit a koupit vždy jen jeden na zkoušku? Nehledě na to, že kvalitní by měl mít nějaký datasheet s tabulkou tolerancí.
Re: Prakticky jakýkoliv
Pokud je problém v tom, že na začátku je teploměr přesný a "rozjede" se až po nějaké době (1-2 roky), tak ta zkouška je docela k ničemu, protože po té době už se stejný typ nemusí vůbec vyrábět. Mimochodem podobný problém je i u tonometrů (ty rtuťové se také nahrazují novějšími), kde s těmi moderními dokáže měřit i cvičená opice, ale zhusta to naměří nesmysly, a to i při správném použití. Nebo se musí měření několikrát opakovat, protože se člověk dočká jen hlášky "ERROR".
Aha, ale to se dá řešit
Aha, ale to se dá řešit rekalibrací (u digitálního se prostě jen přeprogramuje nějaká tabulka).
Re: Aha, ale to se dá řešit
Jenže ta rekalibrace něco stojí (a to docela dost). A pokud by se měla dělat častěji, tak už je to docela znát.
U těch moderních tonometrů si
U těch moderních tonometrů si myslím, že není ani tak problém v přesnosti s nebarometrickým měřením tlaku, ale spíš v tom, že z těch nepatrných výkyvů v tlaku toho prostě moc neuhádneš. Kdyby se měřil jen tlak a tep se poslouchal stetoskopem nebo nějak jinak normálně, myslím si, že by měření mohlo být také docela přesné.
A taky by šel udělat vodní tonometr s několikametrovým vodním sloupcem :-).
Re: U těch moderních tonometrů si
Kdyby... Jenže ještě jsem neviděl přístroj, který by tak fungoval. Všechny digitální byly plně automatické, měřily nesmysly a často hlásily chybu. Pokud by to měření bylo manuální, tak je v podstatě jedno, na jakém principu probíhá měření - klidně by to mohl být třeba manometr s kovovou trubicí, přesnost by byla slušná.