OT: HTTPS certifikát, který servíruje váš webserver, má platnost do 21.6.2012 11:40:51. Momentálně je 14:30, takže prohlížeče už při přístupu nadávají...
Ma to reseni. Certifikaty, i self-signed, by sly kombinovat s web-of-trust podpisy pomoci napr. GnuPG. Detached signature certifikatu se pak ulozi na server se standardizovanym jmenem (napr. https://dome.na/sslsign.gpg). Browser extenze pak muze kontrolovat zda je certifikat gpg-podepsan nekym duveryhodnym, a zobrazovat pozici podpisu v web-of-trust jednotlivych klicu. Kontrola pres SSL pak muze byt provedena paralelne s kontrolou pres GnuPG.
V případě, kdy URL předáváš elektronicky, není problém s ní prostě předat i otisk veřejného klíče serveru na druhé straně. Takhle by šlo vygenerovat šíleně propletenou a ohromnou web of trust. Stačilo by to jenom nějak implementovat. E.g.:
<a href="https|BASE64encodedFINGERPRINT://kinderporno.cz/d/blah>Dětské porno zdarma ke stažení</a>
Vychází to z toho, že ten, kdo odkaz šíří, webu věří, resp. prvotní publikovatel odkazu to stejně musel dát do nějakého zabezpečeného média (jinak by nepomohla ani svěcená voda).
V případě papírového předání je to horší, ale řekněme, že já bych ten 20znakový řetězec klidně zkontroloval. Případně máme QR kódy.
Bylo pochopitelné, co jsem tím chtěl říct? Co si o tom myslíte?
20 znaků je málo, base64 má 6 bitů na znak a tak by byla síla hashe jen 120 bitů a to je dokonce míň než md5, tedy kolize! Radši aspoň 40 znaků :-D.
Jinak nápad předávat fingerprint v url je zajímavej, akorát by to lehko svádělo uživatele k opomenutí druhého potvrzovacího kanálu a útočníky k MITM útoku a pokusu o falšování všech fingerprintů.
Kolize v MD5 jsou způsobeny kryptografickými útoky, nikoli vyčerpávajícím hledáním. Podle mě 2^120 nespočítáš a ještě hodně dlouho nikdo nespočítá. Kdyby jo, tak můžeme zahodit všechny 128b symetrické šifry.
Jádro myšlenky bylo v tom, že pokud útočník může podvrhnout fingerprint v URL, může podvrhnout i URL samotnou - tj. v takovém případě by ti nepomohlo ani současné schéma s CA.
Praha 1 plánuje instalovat kamery s mikrofony. Ty by prý měly detekovat například rušení nočního klidu, ale ne běžný hovor. Na druhou stranu uvažuje se i o senzorech, které „zachytí zvuk spreje a spustí poplach“.
Řeší se návrh, že by měl být trestný i pokus dostat se k dětské pornografii + nějaké další změny. Na výběr máte ze zpackané (Kdo se účastní pornografického představení nebo jiného vystoupení, ve kterém účinkuje dítě, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.) a rozumnější implementace.
Ústavní soud se zabýval případem „pochybovače“ Stwory, který byl podmíněně odsouzen za publikaci článku Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta. Soud shledal, že odsouzení bylo v pořádku.
Nejvyšší soud dovodil, že nelze pochybovat ani o naplnění materiální stránky daného trestného činu, kdy článek byl publikován veřejně a vyvolal stěžovatelem zamýšlenou „diskusi“.
Komentáře
Btw. ten odkaz "rozhodně není
Btw. ten odkaz "rozhodně není poprvé" - to je síla, co?
Jo. Ale je to jen v softwaru.
Jo. Ale je to jen v softwaru.
Certifikát
OT: HTTPS certifikát, který servíruje váš webserver, má platnost do 21.6.2012 11:40:51. Momentálně je 14:30, takže prohlížeče už při přístupu nadávají...
Řešení in progress, CA má
Řešení in progress, CA má nějaký problém s webem.
Stejně bych certifikátům od „důvěryhodných“ autorit nevěřil :)
SSL vs web-of-trust
Ma to reseni. Certifikaty, i self-signed, by sly kombinovat s web-of-trust podpisy pomoci napr. GnuPG. Detached signature certifikatu se pak ulozi na server se standardizovanym jmenem (napr. https://dome.na/sslsign.gpg). Browser extenze pak muze kontrolovat zda je certifikat gpg-podepsan nekym duveryhodnym, a zobrazovat pozici podpisu v web-of-trust jednotlivych klicu. Kontrola pres SSL pak muze byt provedena paralelne s kontrolou pres GnuPG.
Šel bych na to trošku
Šel bych na to trošku jinak.
V případě, kdy URL předáváš elektronicky, není problém s ní prostě předat i otisk veřejného klíče serveru na druhé straně. Takhle by šlo vygenerovat šíleně propletenou a ohromnou web of trust. Stačilo by to jenom nějak implementovat. E.g.:
<a href="https|BASE64encodedFINGERPRINT://kinderporno.cz/d/blah>Dětské porno zdarma ke stažení</a>Vychází to z toho, že ten, kdo odkaz šíří, webu věří, resp. prvotní publikovatel odkazu to stejně musel dát do nějakého zabezpečeného média (jinak by nepomohla ani svěcená voda).
V případě papírového předání je to horší, ale řekněme, že já bych ten 20znakový řetězec klidně zkontroloval. Případně máme QR kódy.
Bylo pochopitelné, co jsem tím chtěl říct? Co si o tom myslíte?
20 znaků je málo, base64 má 6
20 znaků je málo, base64 má 6 bitů na znak a tak by byla síla hashe jen 120 bitů a to je dokonce míň než md5, tedy kolize! Radši aspoň 40 znaků :-D.
Jinak nápad předávat fingerprint v url je zajímavej, akorát by to lehko svádělo uživatele k opomenutí druhého potvrzovacího kanálu a útočníky k MITM útoku a pokusu o falšování všech fingerprintů.
Kolize v MD5 jsou způsobeny
Kolize v MD5 jsou způsobeny kryptografickými útoky, nikoli vyčerpávajícím hledáním. Podle mě 2^120 nespočítáš a ještě hodně dlouho nikdo nespočítá. Kdyby jo, tak můžeme zahodit všechny 128b symetrické šifry.
Jádro myšlenky bylo v tom, že pokud útočník může podvrhnout fingerprint v URL, může podvrhnout i URL samotnou - tj. v takovém případě by ti nepomohlo ani současné schéma s CA.
Jestli použiješ něco jinýho
Jestli použiješ něco jinýho než MD5 tak pak jo.