OT: HTTPS certifikát, který servíruje váš webserver, má platnost do 21.6.2012 11:40:51. Momentálně je 14:30, takže prohlížeče už při přístupu nadávají...
Ma to reseni. Certifikaty, i self-signed, by sly kombinovat s web-of-trust podpisy pomoci napr. GnuPG. Detached signature certifikatu se pak ulozi na server se standardizovanym jmenem (napr. https://dome.na/sslsign.gpg). Browser extenze pak muze kontrolovat zda je certifikat gpg-podepsan nekym duveryhodnym, a zobrazovat pozici podpisu v web-of-trust jednotlivych klicu. Kontrola pres SSL pak muze byt provedena paralelne s kontrolou pres GnuPG.
V případě, kdy URL předáváš elektronicky, není problém s ní prostě předat i otisk veřejného klíče serveru na druhé straně. Takhle by šlo vygenerovat šíleně propletenou a ohromnou web of trust. Stačilo by to jenom nějak implementovat. E.g.:
<a href="https|BASE64encodedFINGERPRINT://kinderporno.cz/d/blah>Dětské porno zdarma ke stažení</a>
Vychází to z toho, že ten, kdo odkaz šíří, webu věří, resp. prvotní publikovatel odkazu to stejně musel dát do nějakého zabezpečeného média (jinak by nepomohla ani svěcená voda).
V případě papírového předání je to horší, ale řekněme, že já bych ten 20znakový řetězec klidně zkontroloval. Případně máme QR kódy.
Bylo pochopitelné, co jsem tím chtěl říct? Co si o tom myslíte?
20 znaků je málo, base64 má 6 bitů na znak a tak by byla síla hashe jen 120 bitů a to je dokonce míň než md5, tedy kolize! Radši aspoň 40 znaků :-D.
Jinak nápad předávat fingerprint v url je zajímavej, akorát by to lehko svádělo uživatele k opomenutí druhého potvrzovacího kanálu a útočníky k MITM útoku a pokusu o falšování všech fingerprintů.
Kolize v MD5 jsou způsobeny kryptografickými útoky, nikoli vyčerpávajícím hledáním. Podle mě 2^120 nespočítáš a ještě hodně dlouho nikdo nespočítá. Kdyby jo, tak můžeme zahodit všechny 128b symetrické šifry.
Jádro myšlenky bylo v tom, že pokud útočník může podvrhnout fingerprint v URL, může podvrhnout i URL samotnou - tj. v takovém případě by ti nepomohlo ani současné schéma s CA.
FBI tiše buduje nové centrum (Domestic Communications Assistance Center), které se má zabývat sledováním široké škály elektronických komunikačních prostředků. Nabízí dobře placená pracovní místa například pro testování sledovacích řešení pro rozvíjející se technologie.
Spojené státy americké se prolamují do webových stránek teroristické organizace al-Káida a upravují jejich obsah „k obrazu svému“. Když se například na webech jemenských kmenů objevil nábor do organizace, do 48 hodin byl obsah upraven do podoby ukazující počet obětí al-Káidy z řad obyvatel Jemenu.
V americkém státě New York se připravuje zákon, který zakáže jakékoli anonymní vyjadřování na webu. Všechny anonymní příspěvky v diskusích (u blogů, novinových článků apod.) tak budou muset být odstraněny.
Kanadští telekomunikační operátoři tajně podporují návrh zákona, kterým by se zavedlo snazší a intenzivnější sledování uživatelů Internetu. Návrh mimo jiné poměrně podrobně řeší dimenzování sledovací infrastruktury.
Americký senát schválil zákon, který zavádí od roku 2015 povinnost montovat do automobilů „černé skříňky“. Zatím se počítá, že pro přístup k datům bude potřeba soudní příkaz, s výjimkou vyšetřování dopravních nehod.
Práce Jamese Freedmana ze Stanford Law School se zabývá možností využít copyright jako nástroj v boji proti zveřejňování tajných dokumentů na WikiLeaks apod.
Proti firmě Facebook byla podána žaloba o 15 miliard USD za to, že sleduje uživatele i poté, co se ze sítě Facebook odhlásili. Není to zdaleka první případ takové žaloby, která cílí na využívání cookies pro sledování odhlášených uživatelů.
Britská vláda byla donucena zveřejnit, že více než 1000 zaměstnanců z ministerstev práce a zdravotnictví slídilo v soukromých datech lidí (zdravotních záznamech, informacích o zaměstnání, trestních rejstřících atd.).
Londýnská metropolitní policie používá metodu „rychlá extrakce dat“ z mobilních telefonů a dalších přístrojů. Místo odesílání zařízení k forenzní analýze je extrakce provedena během zajištění podezřelého v policejní cele.
Komentáře
Btw. ten odkaz "rozhodně není
Btw. ten odkaz "rozhodně není poprvé" - to je síla, co?
Jo. Ale je to jen v softwaru.
Jo. Ale je to jen v softwaru.
Certifikát
OT: HTTPS certifikát, který servíruje váš webserver, má platnost do 21.6.2012 11:40:51. Momentálně je 14:30, takže prohlížeče už při přístupu nadávají...
Řešení in progress, CA má
Řešení in progress, CA má nějaký problém s webem.
Stejně bych certifikátům od „důvěryhodných“ autorit nevěřil :)
SSL vs web-of-trust
Ma to reseni. Certifikaty, i self-signed, by sly kombinovat s web-of-trust podpisy pomoci napr. GnuPG. Detached signature certifikatu se pak ulozi na server se standardizovanym jmenem (napr. https://dome.na/sslsign.gpg). Browser extenze pak muze kontrolovat zda je certifikat gpg-podepsan nekym duveryhodnym, a zobrazovat pozici podpisu v web-of-trust jednotlivych klicu. Kontrola pres SSL pak muze byt provedena paralelne s kontrolou pres GnuPG.
Šel bych na to trošku
Šel bych na to trošku jinak.
V případě, kdy URL předáváš elektronicky, není problém s ní prostě předat i otisk veřejného klíče serveru na druhé straně. Takhle by šlo vygenerovat šíleně propletenou a ohromnou web of trust. Stačilo by to jenom nějak implementovat. E.g.:
<a href="https|BASE64encodedFINGERPRINT://kinderporno.cz/d/blah>Dětské porno zdarma ke stažení</a>Vychází to z toho, že ten, kdo odkaz šíří, webu věří, resp. prvotní publikovatel odkazu to stejně musel dát do nějakého zabezpečeného média (jinak by nepomohla ani svěcená voda).
V případě papírového předání je to horší, ale řekněme, že já bych ten 20znakový řetězec klidně zkontroloval. Případně máme QR kódy.
Bylo pochopitelné, co jsem tím chtěl říct? Co si o tom myslíte?
20 znaků je málo, base64 má 6
20 znaků je málo, base64 má 6 bitů na znak a tak by byla síla hashe jen 120 bitů a to je dokonce míň než md5, tedy kolize! Radši aspoň 40 znaků :-D.
Jinak nápad předávat fingerprint v url je zajímavej, akorát by to lehko svádělo uživatele k opomenutí druhého potvrzovacího kanálu a útočníky k MITM útoku a pokusu o falšování všech fingerprintů.
Kolize v MD5 jsou způsobeny
Kolize v MD5 jsou způsobeny kryptografickými útoky, nikoli vyčerpávajícím hledáním. Podle mě 2^120 nespočítáš a ještě hodně dlouho nikdo nespočítá. Kdyby jo, tak můžeme zahodit všechny 128b symetrické šifry.
Jádro myšlenky bylo v tom, že pokud útočník může podvrhnout fingerprint v URL, může podvrhnout i URL samotnou - tj. v takovém případě by ti nepomohlo ani současné schéma s CA.
Jestli použiješ něco jinýho
Jestli použiješ něco jinýho než MD5 tak pak jo.